Authors:
= Boh. adm., 12 (1930), sv. 1
PDF
— Č. 8330 —

Č. 8330.


Stavební právo (Slovensko): Podle stavebního statutu bývalé župy abaujturňanské nemůže spoluvlastník stav. pozemku z důvodu svého spoluvlastnictví činiti ve stavebním řízení námitky proti stav. povolení, které bylo uděleno druhému spoluvlastníku.
(Nález ze dne 3. ledna 1930 č. 23906/29.)
Věc: Štěpán T. v R. proti župnímu úřadu v Košicích o zrušení stavebního povolení.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Dne 1. května 1927 požádal st-1 protokolárně u obecního úřadu v R. o povolení stavby stodoly. Okr. úřad v Košicích, jemuž byla žádost postoupena, vypsal na základě § 6 stav. statutu býv. župy abaujturňanské na den 23. května 1927 místní jednání, při němž bratr st-lův Andrej T. protestoval proti povolení stavby proto, že stav. pozemek je v jeho spoluvlastnictví. K námitce této prohlásil st-1, že mají sice s bratrem v R, společné pozemky, které koupili v roce 1921, tvrdil však, že si pozemky tiy hned tehdá mezi sebe rozdělili a od té doby že jich takto odděleně užívají. Stodolu hodlá prý stavěti na své části těchto pozemků, nikoli na pozemku bratra Andreje. — Výměrem z 10. června 1927 udělil okr. úřad v Košicích st-li žádané povolení k postavení stodoly.
K odvoláni Andreje T. zrušil župní úřad v Košicích nař. rozrodnutím toto povolení jako protizákonné, poněvadž podle výpisu z poz. knihy pozemek, na kterém chce st-1 stavěti, je nerozděleným společným majetkem odvolavatelovým. Při tom poznamenal župní úřad, že župní stav. statut č. 11 z 8. března 1911 neobsahuje sice opatření pro podobné případy, přes to však že musil býti vzat zřetel na předpisy soukr. práva, podle nichž je oprávněna určitou věcí volně disponovati jen ta osoba, která k ní má právo vlastnické.
O stížnosti Štěpána T. uvážil nss toto:
Podle § 6 stav. statutu býv. župy abaujturňanské z 8. března 1911 č. 11, schváleného min. vnitra pod čís. 75372/1912, ve spojení s § 6 zák. č. 126/20 byl až do 1. července 1928, kterýmžto dnem nabyl na Slov. účinnosti zákon o organisaci politické správy ze 14. července 1927 č. 125 Sb., župní úřad povolán rozhodovati o stav. povolení výhradně a toliko v cestě instanční. Mohl tedy rozhodovati jenom tehdy, když se ho opravným prostředkem řádně a včas podaným dovolala strana k rekursu legitimovaná. Teprve takovýmto dovoláním se mohla býti založena jeho příslušnost k rozhodování. Že by župnímu úřadu bylo příslušelo oprávnění zakročiti proti stav. povolení, v nižší stolici udělenému i mimo cestu instanční z moci dozorčí, pro to není ve stav. statutu opory.
O tom, jak postupovati, byla-li podána žádost o povolení ke stavbě,
stanoví se v §§ 5 a 6 cit. stav. statutu toto: — Č. 8331 —
Předseda stav. výboru vykoná před vydáním povolení s pozvanými členy výboru a interesovanými sousedy na místě stavby ohledání se stanoviska bezpečnosti požární jakož i se zřetelem k zájmům veřejně-zdravotním a zájmům sousedů. Členové stav. výboru a interesovaní sousedé mají k tomuto ohledání býti pozváni na potvrzení. Protokol o jednání sepsaný je předseda stav. výboru povinen předložiti k rozhodnutí okr. úřadu, při čemž má hlásiti, odpovídá-li navrhovaná stavba plánu regulačnímu. — Činí-li stav. výbor nebo sousedé námitky proti stavbě a nepodaří-li se je urovnati cestou přátelskou, vynese okr. úřad po případném opětném projednání věci na místě za přivzetí odborníka nález a oznámí jej interesentům. — Strany s tímto usnesením nespokojené mohou se odvolati k župnímu (nyní zem.) úřadu. — V případě odvolání, ať stavebníka nebo ostatních stran, rozhodne okr. úřad s konečnou platností o tom, může-li se do pravoplatného rozhodnutí se stavbou započíti či nikoli.
Z ustanovení těchto je zřejmo, že stav. statut býv. župy abaujturňanské přiznává v konsensním řízení postavení strany a z toho plynoucí oprávnění podávati proti stav. projektu námitky toliko stav. výboru a sousedům. Na spoluvlastníka stav. pozemku se tedy tyto procesní předpisy nevztahují, ale ovšem jemu také nikterak nebrání, aby proti neoprávněnému stavebníku kdykoliv své spoluvlastnictví obhájil prostředky, jimiž právní řád chrání právo spoluvlastnické proti nepřípustným zásahům se strany ostatních spoluvlastníků (před civilními soudy), nikoli však prostředkem, který slouží ochraně subj. práv sousedů v řízení stavebním.
Ve sporném případě žal. župní úřad zrušil stav. povolení, udělené st-li okr. úřadem, na odvolání Andreje T., ve kterém tento — stejně jako při stav. komisi — protestoval proti povolení stavby st-li jedině z důvodu, že pozemek, na kterém chce st-1 stavěti, je jeho nerozděleným společným majetkem, o kteréžto soukromoprávní námitce nemohly podle platného právního řádu judikovati úřady stavební, nýbrž jedině řádný soud. Podle toho nevystupoval Andrej T. ve stav. řízení jako soused ve smyslu stav. statutu k ochraně svého veř. práva sousedského, nýbrž jako spoluvlastník stav. pozemku k ochraně svého soukr. práva spoluvlastnického.
Za tohoto stavu věci nebylo tu však rekursu, podaného stranou k tomu legitimovanou, za kterou uznává stav. statut kromě stavebníka a stav. výboru toliko sousedy a tedy ani předpokladu pro instanční rozhodování žal. župního úřadu.
Poněvadž pak nějaké dozorčí právo — jehož se nař. rozhodnutí ostatně ani nedovolává — župnímu úřadu nepříslušelo a mimo cestu instanční tudíž také nebyl oprávněn o přípustnosti stav. povolení rozhodovati, nebylo tu vůbec žádného kompetenčního titulu pro nař. rozhodnutí.
Citace:
č. 8330. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 176-177.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).