Čís. 11433.Poddlužník jest oprávněn (§ 294 čtvrtý odstavec ex. ř.) napadati usnesení povolující exekuci podle § 331 ex. ř. Způsobilým předmětem exekuce k vydobytí peněžitých pohledávek jsou jen zcizitelná a zpeněžitelná majetková práva. Takovým právem není nárok kupitelův proti prodateli na výmaz dluhů váznoucích na prodané nemovitosti a na zavedení knihovního pořádku převodem vlastnického práva na kupitele.(Rozh. ze dne 29. února 1932, R 1 1089/31.) Vymáhající věřitel vedl k vydobytí peněžité pohledávky exekuci zabavením práv příslušejících dlužníku Dr. Karlu Z-ovi proti poddlužnici Jarmile M-ové na základě vykonatelného smíru na provedení 1) výmazu hypotekárních dluhů váznoucích na nemovitostí zapsaných jako vlastnictví Dr. Karla Z-a ve vložce čís. 12, 2) převodu vlastnického práva na Dr. Karla Z-a k jedné čtvrtině nemovitostí zapsaných ve vložce čís. 38 zároveň s knihovním výmazem dluhů nepřevzatých Dr. Karlem Z-em. Soud prvé stolice exekuci povolil, rekursní soud k rekursu poddlužnice Jarmily M-ové exekuční návrh zamítl. Důvody: Předmětem exekuce k vydobytí peněžitých pohledávek mohou býti jen takové nároky a taková majetková práva, která jsou buď zcizitelná neb aspoň co do výkonu zpeněžitelná (§§ 325, 331 a 332 ex. ř.), tak, aby prodejem nebo převodem zaměněna byla v peníze, jimiž by pak vymáhající věřitelka se svou peněžitou pohledávkou mohla býti uspokojena. Nejsou tudíž exekuci podrobeny nároky a majetková práva, která podle své povahy jsou ryze osobní, i když má z nich oprávněný majetko-právní užitek, pokud mají jen pro něho cenu, a proto jich výkon na jinou osobu nemůže býti přenesen a nemohou tudíž ve smyslu § 332 ex. ř. býti zpeněžena. V projednávaném případě jde o nároky na osobu dlužníka vázané, nepřenositelné a nezpeněžitelné, jichž realisací nelze tedy opatřiti peníze, potřebné k uspokojení peněžité pohledávky vymáhající věřitelky. Vždyť nárok Dr. Karla Z-a, který má býti exekučně zabaven, totiž nárok na výmaz knihovních pohledávek jím nepřevzatých, nárok na depuraci, jakož i jeho nárok na zaopatření knihovního vlastnictví k 1/4 nemovitostí ve vl. čís. 38 (na zavedení knihovního pořádku), jsou nároky ryze osobními, nepřenosnými a příslušejícími Dr. Karlu Z-ovi jen jako kupiteli a majiteli 3/4 velkostatku J. a rustikálních nemovitostí podle kupní smlouvy ze dne 30. dubna 1926, jíž nabyl 3/4 těchto nemovitostí od Jarmily M-ové. Touto kupní smlouvou prodala Jarmila M-ová Dr. Karlu Z-ovi celé velkostatku s rustikaliemi, k nimž patřily i lihovaru, který byl jen Jarmile M-ové knihovně připsán, kdežto ohledně další posud Ottu N-ovi knihovně připsané, knihovní pořádek posud zaveden nebyl, tak že ohledně této čtvrtiny jde jen o zavedení knihovního pořádku. Tato práva (nároky) nemají však cenu než pro Dr. Z-a jako vlastníka velkostatku J. a nemohou proto převedena býti s materielním účinkem na osobu třetí a jsou tudíž podle § 332 ex. ř. nezpeněžitelná. Poddlužnici nemůže býti zakázáno, by neprováděla depuraci a nezaváděla knihovní pořádek, neboť neprovedení depurace a nezavedení knihovního pořádku mohlo založiti nárok Dr. Z-a proti ní na náhradu škody z nesplnění této povinnosti. Poněvadž se tímto zákazem ukládá poddlužnici něco protizákonného, jest tím dáno její oprávnění k rekursu a bylo proto jejímu rekursu vyhověno a napadené povolení exekuce změněno.Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.Důvody: Poddlužník jest podle § 294 odstavec čtvrtý ex. ř. oprávněn napadati usnesení povolující exekuci podle § 331 ex. ř. Ustanovení § čís. 1 ex. ř. vylučuje rekurs jen proti usnesení, jímž se dlužníkovi po zabavení zapovídá nakládali se zabaveným právem a se zástavou, nikoli však proti zabavení samému.Ve věci samé není dovolací rekurs vymáhající strany opodstatněn. Očelem exekuce jest dosáhnouti uspokojení vymáhaného nároku. Jde-li o vymožení peněžité pohledávky, může předmětem exekuce býti jen taková věc v nejširším slova smyslu (§ 291, 292 obč. zák.), jejíž speněžení jest možné a způsobilé vymáhanou pohledávku uspokojiti. Vymáhající věřitelka vede k uspokojení své pohledávky 360000 Kč s příslušenstvím exekuci na dlužníkovo právo proti Jarmile M-ové na výmaz dluhů na nemovitostech od ní mu prodaných a k zavedení knihovního pořádku převodem vlastnického práva na dlužníka k jedné čtvrtině prodaných mu nemovitostí, zapsaných ve vložce čís. 38 katastrální obce J. posud ve vlastnictví Otty N-a. Předmětem exekuce není tedy ani pohledávka ani nárok na vydání nebo na plnění hmotných věcí, nýbrž »jiné právo maíetkové« ve smyslu nadpisu § 331 ex. ř. Práva, na něž exekuce jest vedena, jsou práva vázaná, jsouce spojena na oprávněné straně s jistým trvalým stavem t. j. s držením nemovitostí, takže výkon těchto práv t. j. výmaz hypotékárních dluhů a zavedení knihovního pořádku může žádati jen ta osoba, jež je v knihovním, po případě ve skutečném držení oněch nemovitostí. Nelze proto práva ta samostatně (§ 1392, 1393 obč. zák.) postoupili. Proto nedovoluje také žádné z těchto práv samostatné hospodářské zpeněžení, neboť mají majetkovou hodnotu jen v souvislosti s nemovitostmi, s hmotnou věcí samou, a nedají se od ní oddělili. K uspokojení vymáhané pohledávky by mohlo vésti jen speněžení nemovitostí samých nebo jejich výtěžků a nikoliv samostatné speněžení oněch práv. Exekuce na ona práva nesleduje tedy účel, by jich speněžením dosáhla uspokojení pohledávky, nýbrž by si připravila půdu jednak pro vedení exekuce na nemovitost samu zapsanou v kn. vl. čís. 38 katastrální obce J., jednak proto, by se hodnota ostatních nemovitostí, na něž vymáhající věřitelka exekuci již vede, výmazem dluhů zvýšila. Třebaže exekuční řád výslovně nepraví, že lze vésti exekuci jen na taková práva, která jsou zcizitelná a speněžitelná, plyne to z povahy a z účelu exekuce.