Čís. 1418.
By zmařen byl účinek fakturové doložky dle § 88, odstavec druhý j. n., jest třeba fakturu ihned vrátiti.
(Rozh. ze dne 11. ledna 1922, R I 9/22.)
Žalovaný (obchodník v Brně) fakturu jemu žalující firmou současně se zbožím zaslanou a opatřenou doložkou: »splatno a žalovatelno v Praze«, vrátil bez poznámky teprve po dvou měsících. Proti žalobě o zaplacení kupní ceny zadané na okresním soudě v Praze vznesl žalovaný námitku místní nepříslušnosti, jíž soud prvé stolice vyhověl,
nepokládaje vrácení faktury za opožděné, poněvadž zákon neustanovuje určité lhůty, do které má býti faktura vrácena. Rekursní soud zamítl námitku místní nepříslušnosti. Důvody: Dle § 863 obč. zák. lze vůli vyjádřiti nejen výslovně, nýbrž i konkludentními činy. Nevrátí-li tedy kupující účtu, obsahujícího doložku splatnosti a žalovatelnosti na
určitém místě, ihned, nýbrž ponechá ji u sebe delší dobu a ani výslovně této doložce neodporuje, dlužno za to míti, že se soudem splniště, v účtu navrženým, souhlasí a jest pak účet bez námitky přijat. Názor ten nalézá též opory v zásadách čl. 319, 323 a 347 obch. zák. Tímto mlčky projeveným souhlasem byla navržená příslušnost soudu splniště ujednána, žalovaný nemůže více od úmluvy té jednostranně ustoupiti a nemá proto vrácení účtu teprve po dvou měsících ode dne obdržení, které se dle žaloby dokonce stalo teprve po částečném splacení účtu, více účinku.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Není přípustno, aby v dovolacím rekursu uváděny byly nové skutečnosti, v prvé stolici nepřednesené, a měněny námitky, dříve uváděné. Úlohou rekursního soudu jest, přezkoumati, zda rozhodnutí nižšího soudu odpovídá zákonu, a již z toho plyne, že podklad pro rozhodnutí vyššího soudu musí býti totožným s oním, na jehož základě rozhodoval soud nižší (§ 520 a násl. c. ř. s.). Stěžovatel však tvrdí nyní v rekursu, že vrátil fakturu, přeškrtnuv v ní slova: »splatno a žalovatelno v Praze«, avšak podle zjištění předchozích soudů a protokolu o ústním jednání bylo mezi stranami nesporno, že žalovaný fakturu, jemu žalující firmou současně se zbožím zaslanou a obsahující doložku »splatno a žalovatelno v Praze«, vrátil bez poznámky po dvou měsících. O nějakém přeškrtnutí
této doložky při jednání řeči nebylo a nemůže tudíž nyní na tvrzení to vzat býti zřetel. Vrácení faktury za dva měsíce po dojití nemůže však ve smyslu čl. 319 obch. zák., který obsahuje všeobecnou zásadu pro
obchodování, považováno býti za včas učiněné. Bezpečnost obchodování vedla zákonodárce k tomu, by časově vymezena byla účinnost písemné nabídky a odpovědi na ní, a týž důvod nutí k použití ustanovení čl. 319 obch. zák. na vrácení faktury. Faktura, obsahující návrh: »splatno a žalovatelno v Praze«, musí tudíž býti ihned zodpověděna ve lhůtě čl. 319 obch. zák. — třeba i mlčky vrácením, jak to nyní ustanovuje § 88 odstavec druhý j. n. — avšak vrácena býti musí ihned, má-li vrácení
to míti účinek § 88 odstavec druhý j. n. Jelikož se v tomto případě tak nestalo a faktura vrácena byla teprve po dvou měsících, musí platiti za přijatou. Jest tedy dovolávaný soud k projednání věci podle § 88 odstavec druhý j. n. příslušným.
Citace:
č. 1418. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4, s. 51-52.