Authors:
= Boh. adm., 2 (1920)
PDF

Č. 572.


Vyživovací příspěvek: * Otázka podstatné závislosti výživy ve smyslu § 2, odst. 1 zák. ze dne 23. září 1919 č. 530 sb. z. a n. posuzuje se dle skutečností z doby povolání i tehdy, nastalo-li před 28. říjnem 1918.
(Nález ze dne 5. listopadu 1920 č. 9796.)
Prejudikatura: viz nálezy č. 176. 391 a 541.
Věc: Marie Nováková v Krabčicích (adv. Dr. K. Zimmer z Prahy) proti zemské vyživovací komisi v Praze o vyživovací příspěvek.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Stěžovatelka brala i se svým synem Jaromírem dne 18. září 1915 narozeným vyživovací příspěvek za svého muže, povolaného dne 21. června 1915. Ale usnesením okresní vyživovací komise v Roudnici ze dne 31. ledna 1920 č. j. V 190/5300 byl jim příspěvek na žádost manžela stěžovatelčina zastaven, poněvadž prý povolaný přes rok před svým povoláním se stěžovatelkou nežil, o ni se nestaral, ji nepodporoval, takže výživa její a syna Jaromíra na výdělku povolaného nezávisela. Podanému odvolání naříkané rozhodnutí nevyhovělo z důvodů uvedených v I. stolici.
Nejvyšší správní soud uvážil o stížnosti obmezené na nárok dítěte toto:
Stížnost sama užívá pro právní posouzení otázky zastavení příspěvku zákona ze dne 23. září 1919, č. 530 sb. z. a n. Tento působil již také v den zastavení příspěvku, proto dlužno se jím říditi. Dle § 2, odst. 1. cit. zák. mají nárok na vyživovací příspěvek osoby, jež podle občanského zákona mají proti povolanému právo na alimenty, jejichž výživa byla v době, kdy povolaný nastoupil činnou službu vojenskou, podstatně závislá na jeho pracovním příjmu a povoláním k činné službě vojenské jest ohrožena.
Jak nejvyšší správní soud v otázce vyživovacího příspěvku manželky válečným sňatkem oddané svým nálezem ze dne 7. října 1920 č. 86661 vyslovil, jest pro posouzení nároku dle cit. zákona směrodatný skutečný stav podstatné závislosti výživy osoby nárok vznášející na pracovním příjmu povolaného již v době, kdy povolaný nastoupil vojenskou službu.
Na tomto právním názoru trvá nejvyšší správní soud i dnes a jest při tom lhostejno, nastalo-li povolání po 28. říjnu 1918 či před ním.
Ježto pak není sporu o tom, že nezl. Jaromír Novák v den nastoupení vojenské služby otcem nebyl ještě na světě, nýbrž narodil se téměř 3 měsíce potom, nelze shledati nezákonnosti v tom, že mu nárok na vyživovací příspěvek byl odňat.
Dovolává-li se stížnost na odůvodnění jeho nároku ustanovení § 2 zák. z 28. října 1918 č. 11 sb. z. a n. a § 22 ob. zák. obč., odkazuje nejvyšší správní soud k právnímu názoru v nálezu ze dne 5. října 1920 č. 91742 vyslovenému a i dnes sdílenému, že nárok na vyživovací příspěvek předpokládá fysicky samostatnou existenci osoby, pro niž se uplatňuje, a není tudíž právem, jež by se zřetelem na cit. § 22 mohlo uplatniti pro dítě ještě nenarozené.
Bylo tedy zamítnouti stížnost jako bezdůvodnou.
  1. Viz č. 541 této sbírky
  2. Viz č. 538 této sbírky
Citace:
č. 572. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství, 1921, svazek/ročník 2, s. 655-656.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).