Čís. 16442.Pracovnému súdu nenáleží rozhodovať o spore, v ktorom sa zamestnanec domáha zaplatenia mzdy na dedicoch zamestnavateľa.1)(Rozh. z 20. októbra 1937, Rv IV 398/37.)Najvyšší súd rozsudok krajského súdu v Ch. ako odvolacieho súdu pre veci pracovné zbavil účinnosti, odvolacie pokračovanie konané pred týmto súdom pre prekážku, uvedenú v bode 1 § 180 Osp. podľa § 182 Osp. zastavil a vyslovil, že v odvolacom pokračovaní má konať tento krajský súd ako riadny odvolací súd pre veci občianske.Dôvody:Jak zřejmo ze spisů, žalobkyně zažalovala žalované jako dědice zemřelého Michala Č. o zaplacení mzdy za práce konané u tohoto právního předchůdce žalovaných.Okresní soud v R. vyřídil tento spor jako řádný soud prvé stolice pro věci občanské.K odvolání žalující strany do rozsudku soudu prvé stolice jednal krajský soud v Ch. v odvolacím řízení, jakož i vynesl rozsudek jako soud odvolací pro věci pracovní.Avšak tento postup krajského soudu v Ch. jako soudu druhé stolice příčí se zákonu. Podle § 1 zákona o pracovních soudech (zákon č. 131/1931 Sb. z. a n.) jsou pracovní soudy výlučně příslušné rozhodovati jen ve sporech vzniklých z pracovního aneb služebního poměru mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, jakož i mezi zaměstnanci téhož zaměstnavatele. Pokud tedy jde o spor mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, předpokladem věcné příslušnosti pracovního soudu jest přímá existence pracovního poměru mezi stranami rozepře (srov. rozhodnutí Úr. sb. č. 2262). Není proto příslušným pracovní soud jako soud druhé stolice rozhodovati o sporu — jako v konkrétním případě —, mezi zaměstnancem a právními nástupci zaměstnavatelovými, totiž dědici bývalého zaměstnavatele (srov. na př. rozhodnutí Sb. n. s. č. 12316, pak Úr. sb. č. 2707, 2856 a 2918). Poněvadž jde tu o okolnost sporu překážející podle bodu 1 § 180 Osp., které jest dbáti z úřední povinnosti i za dovolacího řízení (§ 540 Osp. ve znění bodu 10 čl. III zákona č. 23/1928 Sb. z. a n.), bylo třeba rozhodnouti, jak se stalo.Porov.: Sb. n. s. č. 12316, Úr. sb. č. 2262, 2707, 2856, 2918.*