Čís. 6830.

Ocenil-li žalobce v žalobě předmět sporu nikoliv nad 300 Kč, jest jednati o žalobě v řízení o věcech nepatrných, leč že by žalovaný prokázal, že předmět sporu má hodnotu přes 300 Kč nebo žalobce prokázal zřejmou formální vadu, sběhlou při ocenění. Na tom nemění ničeho, že žalobce po zahájení sporu ocenil předmět sporu nad 300 Kč, třebas se souhlasem žalovaného.
(Rozh. ze dne 24. února 1927, Rv 1 171/27.)
V žalobě o určení, že žalovaným nepřísluší právo užívati věci žalobců, ocenili žalobci hodnotu předmětu rozepře na 300 Kč. Procesní soud prvé stolice uznal podle žaloby, odvolací soud žalobu zamítl.
Nejvyšší soud odmítl dovolání žalobců.
Důvody:
Podle §u 448 c. ř. s. platí pro ujednání o žalobách, v nichž se žádá peněžitý peníz nepřevyšující 300 Kč, nebo žalobce prohlásí, že chce místo předmětu v žalobě žádaného přijmouti částku nepřevyšující 300 Kč, zvláštní ustanovení §§ů 449 až 453 c. ř. s. Ježto zákon ničeho neustanovuje o tom, jak se určuje hodnota sporu, není-li žalováno o částku peněžitou nebo neprohlásil-li žalobce, že chce místo předmětu v žalobě žádaného přijmouti určitý peníz, jest použiti ustanovení o soudní příslušnosti uvedených v §§ 54 až 59 j. n. Platí tedy ocenění předmětu sporu, jež učiní žalobce v žalobě (§ 56, druhý odstavec j. n.). Ocení-li žalobce předmět sporu částkou nepřevyšující 300 Kč, jest podle §u 448 c. ř. s. o žalobě jednati v řízení bagatelním, leč že by žalovaný prokázal, že předmět sporu má hodnotu přes 300 Kč (min. sprav. k §u 448 c. ř. s. bod 1.), nebo žalobce prokázal zřejmou formální vadu, sběhlou při oceňování (přepsání a pod), což v tomto případě nebylo ani tvrzeno. Žalobci
22* — Čís. 6837 —
340
ocenili v žalobě předmět sporu na 300 Kč; bylo tedy o žalobě jednati podle pravidel bagatelního řízení. Na sporu nemění ničehož okolnost, že žalobci při zahájení sporu ocenili předmět sporu na 350 Kč, poněvadž podle §u 453 prvý odstavec c. ř. s. přechází řízení bagatelní v pravidelné řízení před okresními soudy toliko tehdy, když se změnou žaloby, to jest rozšířením žalobního žádání překročí hranice, udané v §u 448 c. ř. s., avšak pouhé zvýšení ocenění předmětu sporu není změnou žaloby. Nezáleží ani na tom, že se zvýšení ocenění předmětu sporu stalo za souhlasu žalovaných, poněvadž není ponecháno dohodě stran, jaké řízení v tom kterém sporu má býti zavedeno. Že ocenění předmětu sporu soudem odvolacím na 350 Kč nemůže míti významu pro otázku, jaké řízení mělo býti zavedeno o žalobě v prvé stolici, rozumí se samo sebou, nehledě k tomu, že pro ocenění předmětu sporu soudem druhé stolice nebylo vůbec zákonných předpokladů, když rozsudek prvé stolice byl odvolacím soudem změněn (§ 502 třetí odstavec c. ř. s.). Jde tedy o věc nepatrnou po rozumu §u 448 c. ř. s.; podle §u 502 druhý odstavec c. ř. s. není ve věcech nepatrných proti rozsudku odvolacího soudu dalšího opravného prostředku. Dovolání jest tudíž nepřípustným a bylo je podle §§ů 471 čís. 2, 474 druhý odstavec a 513 c. ř. s. odmítnouti.

Citace:

Čís. 6836. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 365-366.