NPD documents search: Boh. adm., 14 (1932), sv. 1

Č. 9604.

Mimořádná opatření poválečná (Slovensko): Obci nelze uložiti povinnost, aby zaplatila fondu pro opatření umělých hnojiv částku, kterou její rychtář na příspěvcích pro tento fond podle zák. č. 683/20 vybral, avšak bernímu úřadu pro fond neodvedl.
(Nález ze dne 12. ledna 1932 č. 173.)
Věc: Obec J. proti generálnímu finančnímu ředitelství v Bratislavě o zaplacení vybraného a neodvedeného příspěvku na umělá hnojiva.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Expositura finančního ředitelství v Tornali sdělila výnosem z 22. února 1928 obci J., že býv. rychtář Mikuláš L. v J. neodvedl bernímu úřadu v Rožnavě z příspěvků pro fond pro opatření strojených hnojiv, vybraných dne 3. prosince 1921 a 25. března 1922, obnos 7055 Kč, a že mu bylo dne 20. září 1927 uloženo, aby zmíněný obnos i s patřičnými úroky z prodlení ode dne 3. prosince 1921 a 25. března 1922 během 30 dní ode dne doručení platebního rozkazu zaplatil u berního úřadu v Rožnavě. — Na základě § 199 úpravy min. fin. č. 132000/ 23 současně pak zavázala též obec k náhradě škody a uložila jí, aby obnos 7055 Kč s příslušnými úroky z prodlení během 30 dnů ode dne doručení tohoto výroku pod následky exekuce u berního úřadu v Rožnavě zaplatila. — Odvolání obce J. gen. fin. ředitelství v Bratislavě nař. rozhodnutím nevyhovělo.
O stížnosti napadající toto rozhodnutí uvážil nss takto:
Žal. úřad ukládá stěžující si obci podle obsahu nař. rozhodnutí závazek zaplatiti fondu pro opatření umělých hnojiv částku 7055 Kč, kterou její zaměstnanec na příspěvcích pro tento fond podle zák. z 22. prosince 1920 č. 683 Sb. vybral, ale bernímu úřadu pro zmíněný fond neodvedl. Stížnost podle svého obsahu popírá tuto povinnost obce a činí tak podle náhledu nss-u právem.
Žal. úřad opírá uložení zmíněné povinnosti stěžující si obci o ustanovení bodu f) čl. II. vl. nař. z 9. února 1921 č. 70 Sb. a pak též o § 33 zák. čl. XI: 1909, příp. § 89 úpravy min. fin. č. 50000/1913 a § 199 úpravy tohoto min. č. 132000/1923. Ale v cit. ustanoveních není opory pro to, aby stěžující si obci byla uložena povinnost zaplatiti zmíněné příspěvky.
V daném případě jde o příspěvky, jež po smyslu ustanovení § 10 odst. 1 zák. č. 683/20 mají platiti do zmíněného fondu vlastníci lesů, vinic a zahrad. V předposledním odst. § 10 cit. zák. se praví, že bližší ustanovení o tom, jak se příspěvek předpisuje, vybírá a vymáhá, jakož i o ručení spoluvlastníků pozemků, o přednostním právu zástavním a o úrocích z prodlení budou vydána nařízením. Na základě tohoto zákonného zmocnění vydáno bylo nař. vlády z 9. února 1921 č. 70 Sb., v němž se stanoví, že o vybírání a vymáhání příspěvku, o ručení spoluvlastníků pozemků, o přednostním právu zástavním a o úrocích z prodlení platí pro tento příspěvek obdobně předpisy, platné pro daň pozemkovou (čl. II. al. f) nař.).
V daném případě jde o příspěvek placený z pozemků na území Slov. Vybírání a vymáhání atd. pozemkové daně upravuje na Slov. zák. čl. XI: 1909. Tento zákonný článek má ovšem v § 33, jehož se žal. úřad také dovolává, ustanovení, že za odvedení vybraných daní a jiných pohledávek na berní úřad v prvé řadě ručí orgány, jež jsou povinny je vybírati a odváděti, v druhé řadě obec s výhradou regresního práva proti provinilým nebo liknavým orgánům.
Ale zákon č. 683/20, normuje povinnost vlastníků lesů, vinic a zahrad k placení příspěvků fondu na opatření strojených hnojiv, nikde nevyslovil, že by při těchto příspěvcích obec ručila za příspěvky, jež její zaměstnanec neb orgán buď nevybral, nebo sice vybral, ale pro fond neodvedl. Ve shora cit. ustanovení předposledního odstavce § 10 cit.zák., kterým se nařizovací moci dává právo tam vymezené, vydati bližší ustanovení o příspěvcích podle § 10 zák., rovněž nelze shledati zmocnění, aby nařizovací moc stanovila také povinnost obcí ručiti za tyto příspěvky, neboť »předpisováním, vybíráním, vymáháním, ručením spoluvlastníků pozemků, přednostním právem zástavním, úroky z prodlení« nelze ještě rozuměti také uložení ručební povinnosti subjektům jiným nežli těm, kterým zákon ukládá povinnost příspěvkovou. A naopak z ustanovení § 12 zák. č. 683/20, v němž výslovně se stanoví, že lze uložiti obcím ručení za zaplacení příspěvků, jež podle § 6 zák. č. 683/20 mají platiti vlastníci chmelnic, podává se úsudek a contrario, že zákonodárce při příspěvcích placených z lesů, vinic a zahrad (§ 10) nějakou podobnou ručební povinnost obcím ani uložiti nechtěl. Ježto pak prováděcí nařízení nevybočuje — jak je to zřejmo z toho, co prve bylo uvedeno, — z mezí zmocnění obsaženého v předposledním odst. § 10 zák. č. 683/20, nemá výrok žal. úřadu o povinnosti obce J., hraditi fondu pro opatření strojených hnojiv příspěvky v částce 7055 Kč, jež její zaměstnanec vybral, ale pro zmíněný fond bernímu úřad neodvedl, opory ani v ustanovení bodu f) čl. 11. vl. nař. č. 70/26, a tím méně ji pak může míti v § 33 zák. čl. XI: 1909. Co se pak týče ustanovení § 89 úpravy min. fin. č. 50000/1913 a § 199 úpravy téhož min. č. 132000/1923, nemohou zde přicházeti v úvahu již proto, že nemají vůbec povahy právní normy. Bylo proto nař. rozhodnutí zrušiti podle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 9874. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické nakladatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 896-897.