Čís. 16014.

Řízení o zbavení svéprávnosti jest po smrti osoby, jíž se řízení týká, zastaviti. Bylo-li v řízení pokračováno po smrti uvedené osoby, je řízení to, počínaje dnem smrti, zmatečné. Úmrtím této osoby zaniká plná moc udělená právnímu zástupci a jeho oprávnění k podání a provedení odporu podle § 38 řádu o zbav. svéprávnosti.
(Rozh. ze dne 8. dubna 1937, R I 86/37.)
Usnesením okresního soudu ze dne 5. listopadu 1935 byl Josef K. zbaven částečně svéprávnosti pro duševní chorobu a bylo vysloveno, že se účinnost usnesení počíná jeho pravomocí. Josef K. podal včas odpor proti řečenému usnesení a předložil dodatečně plnou moc Dr. Ludvíka J. ze dne 29. ledna 1936, načež za řízení o odporu dne 30. března 1936 zemřel. Krajský soud vyřídil přes to věcně jeho odpor dne 5. června 1936, nevyhověv mu.
Nejvyšší soud z podnětu rekursu zrušil napadené usnesení i s předchozím řízením, počínaje dnem 30. března 1936, t. j. úmrtím Josefa K. jako zmatečné a řízení o zbavení svéprávnosti Josefa K. k uvedenému dni zastavil.
Důvody:
V řízení o zbavení svéprávnosti má býti zjištěno, zda se některé osobě nedostává způsobilosti k jednání, nebo zda se jí má odníti a má-li jí býti ustanoven zákonný zástupce k hájení jejích zájmů. Jde tu o řízení ochranné podle § 21 obč. zák., ne však o řízení sporné. Smrtí osoby, o kterou v tomto řízení jde, nastává konec její jako subjektu práv a závazků, takže se další řízení o zbavení svéprávnosti stává tímto okamžikem bezpředmětným, neboť odpadá jeho účel, t. j. poskytnutí ochrany dotčené osobě. Úmrtím Josefa K. zanikla také plná moc Dr. Ludvíka J. podle § 9, odst. 1, zákona č. 100/1931 Sb. z. a n. a § 1022 obč. zák. (srv. rozh. č. 12777 Sb. n. s.) a skončilo tím i samostatné právo téhož zmocněnce k podání a provedení odporu podle § 38 řádu o zbav. svépráv. č. 207/1916 ř. z. Po smrti Josefa K. nemělo proto býti v řízení pokračováno, nýbrž mělo býti zastaveno (srv. Hartmannova Sbírka vzorců k řízení nespornému, poznámka 1, k vzorci č. 114). Usnesení o zbavení svéprávnosti nemohlo tedy nabýti účinnosti. V řízení scházel po 30. březnu 1936 vůbec způsobilý účastník, jest tudíž od řečeného dne zmatečné podle § 41, odst. 2, písm. f) zák. č. 100/1931 Sb. z. a n. a bylo je proto, počínajíc dnem 30. března 1936, zrušiti. Ježto zastavení řízení nevyslovil soud jednající o odporu, učinil tak nejvyšší soud.

Citace:

Čís. 16014.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19/1, s. 475-476.