Čís. 7176.


Lze se domáhati zrušení exekuce (§ 39 čís. 5 ex. ř.) i z důvodu, že exekuční titul jest neplatný. Tvrzena-li neplatnost exekučního titulu z důvodu § 916 obč. zák., může se domáhati zrušení exekuce i třetí osoba, jež byla exekucí dotčena ve svých právech (podnájemník).
(Rozh. ze dne 22. června 1927, Rv I 293/27.)
Smírem ze dne 16. července 1925 zavázal se Emil F. manželům K-ovým, že vyklidí krám, jejž měl od nich najatý. Krám měl od Emila F-a v podnájmu žalobce. Když byla manželům K-ovým povolena exekuce vyklizením krámu, domáhal se na nich žalobce žalobou, by byla exekuce prohlášena nepřípustnou, ježto prý smír ze dne 16. července 1925 stal se pouze na oko. Oba nižší soudy žalobu zamítly. Nejvyšší soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a vrátil mu věc, by o ní znovu jednal a ji rozhodl.
Důvody:
Dovolání jest oprávněno. Nelze přisvědčiti mínění odvolacího soudu, že žalobní žádání jest pochybeno proto, že jest žalováno o nepřípustnost — Čís. 7177 —
1095
exekuce, správně však mělo býti žalováno o zjištění neplatnosti soudního smíru, který jest základem exekučního řízeni. Podle § 39 čís. 1 ex. ř. jest ovšem exekuci zrušiti, když exekuční titul byl pravoplatně uznán neplatným. Z tohoto ustanovení plyne, že, má-li exekuce býti zrušena, stačí, by exekuční titul byl uznán neplatným. Nelze však z něho dovoditi, že po zákonu není dovoleno, domáhati se soudního výroku, že exekuce jest nepřípustná z toho důvodu, že exekuční titul jest neplatný. § 39 čís. 5 ex. ř. připouští žaloby, by exekuce byla prohlášena za nepřípustnou, též z jiných důvodů, než z důvodů §§ 35 až 37 ex. ř., a o takovou žalobu jde, pokud se opírá o důvod, že exekuční titul jest neplatný. Žalobce tvrdí, že soudní smír jest neplatný, poněvadž byl učiněn jen na oko. Právní jednání na oko jsou podle § 916 obč. zák. nicotná, naprosto neplatná, takže jejich nicotnost může býti uplatňována nejen smluvními stranami, nýbrž též osobami třetími, pokud jejich práva jimi jsou dotčena. Žalobce jest tudíž oprávněn, dovolávati se neplatnosti smíru z důvodu § 916 obč. zák., ovšem jen potud, pokud se vzhledem k ustanovení § 568 c. ř. s. dotýká jeho práv. Může tedy žádati, by exekuce proti němu byla uznána nepřípustnou, arciť jen tehdy, dokáže-li, že prohlášení, obsažená v soudním smíru a učiněná Emilem F-em k žalovaným, byla Emilem F-ern ve srozumění se žalovanými učiněna jen na oko. Odvolací soud se však nezabýval touto otázkou, pro správné rozsouzení sporu závažnou, vycházeje z mylného právního názoru; bylo proto dovolání vyhověti podle čís. 2 a 4 §u 503 c. ř. s. a věc vrátiti odvolacímu soudu, by o ní znovu jednal a ji rozhodl.
Citace:
Čís. 7176. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 1120-1121.