NPD documents search: Váž. civ., 2 (1920)

Čís. 10918.

Opis soukromé listiny (mimosoudní výpovědi z bytu), z něhož není patrno, kdo jest vydatelem prvopisu listiny, není po rozumu § 565, třetí odstavec, c. ř. s. a § 294 c. ř. s. plným důkazem, že prohlášení v opisu listiny pochází od osoby opis předloživší. Soud povolující exekuci nemůže se spokojiti pouhým, třebas i pravděpodobným dohadem, že jen manipulačním omylem při vyhotovení opisu na psacím stroji byl v opisu vynechán podpis navrhovatele.
Předpisy §§ 84 a 85 c. ř. s. se netýkají chyb v předložených listinných dokladech.
V prohlášení povinného při výkonu exekuce vyklizením, že žádá jen o odklad exekuce, až si najde náhradní byt, nelze spatřovali jeho prohlášení, že se vzdává opravného prostředku proti povolení exekuce.
(Rozh. ze dne 3. července 1931, R I 508/31.)
Soud prvé stolice povolil exekuci vyklizením místností. Rekursní soud exekuční návrh zamítl. Důvody: Návrh vymáhající strany jest založen na mimosoudní výpovědi. Aby mimosoudní výpověď mohila nabýti účinku soudní výpovědi, musí býti podle § 565 c. ř. s. prokázána listinami, které co do průvodní moci nezavdávají podnět k pochybnosti. Jen za tohoto předpokladu jest mimosoudní výpověď exekučním titulem podle § 1 čís. 18 ex. ř. Tomuto požadavku navrhovatelka nevyhověla. K.exekučnímu návrhu, jímž se domáhá nuceného vyklizení místností, byl připojen opis dopisu adresovaného na povinnou stranu, jímž se jí dává výpověď, avšak nepodepsaného, a poštovní recepis s adresou povinného. Soukromé listiny, k nimž náleží dopis, jehož opis byl k žádosti přiložen, podávají, pokud jsou podepsány vydateli neb opatřeny jejich soudně nebo notářsky ověřeným znamením ruky, úplný důkaz o tom, že prohlášení v nich obsažená pocházejí od vydatelů (§ 294 c. ř. s.). Jelikož na předložené listině není podpis vydatele, jest za to míti, že ani prvopis dopisu, jehož opisem tato listina podle tvrzení navrhovatelky jest, není vydatelem podepsán. Opírá se tedy exekuční návrh o dopis anonyma, o výpověď nikým podepsanou, kterážto listina nemůže míti průvodní moc v uvedených zákonných ustanoveních předpokládanou a netvoří proto exekuční titul. Pro tento nedostatek nebylo lze exekuci povoliti.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Rekursní soud správně dovodil, že opis soukromé listiny (mimosoudní výpovědi z bytu), z kterého není patrno, kdo jest vydatelem prvopisu listiny, není po rozumu § 565 třetí odstavec a § 294 c. ř. s. plným důkazem o tom, že prohlášení, obsažené v opisu listiny, pochází od osoby předloživší opis. Pouhým, třebas i pravděpodobným dohadem, že jen manipulačním omylem při vyhotovení opisu na psacím stroji byl v opisu vynechán podpis navrhovatelky, nemůže se soud exekuci povolující vzhledem k předpisu § 7 ex. ř. spokojiti. Podle §§ 84 a 85 c. ř. s. a § 78 ex. ř. nebylo lze postupovati, ježto se tyto předpisy netýkají toho, by byly odstraňovány chyby v předložených listinných dokladech. To nejsou jen formální vady podání po rozumu § 84 c. ř. s. Posléze stěžovatelka uvádí, že se povinná strana vzdala podle ujednání při výkonu exekuce meritorně opravných prostředků. Ale podle zprávy, při výkonu exekuce soudním orgánem sepsané a stranami podepsané, žádala povinná strana jen odklad exekuce na čtvrt roku s tím, že do té doby doufá nalézti si náhradní byt, a dodala, že má manželku a otce nemocného, a vymáhající věřitelka souhlasila s návrhem na odklad exekuce. V oné motivované žádosti povinné strany nelze však shledati její prohlášení, že se vzdává opravného prostředku proti povolení exekuce.

Citace:

č. 7794. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 293-294.