Authors:
= Váž. civ., 6 (1924), sv. 1
PDF

Čís. 3436.


Přerušení valutových sporů.
Nepodal-li žalobce do usnesení, přerušujícího valutový spor, opravného prostředku, nemůže před uplynutím lhůty, na niž spor byl přerušen, navrhnouti pokračování v řízení s poukazem na právní předpisy, plativší již v den usnesení, jímž byl spor přerušen.
(Rozh. ze dne 29. ledna 1924, R I 1042/23.)
Pravoplatným usnesením prvého soudu ze dne 23. února 1923 byl valutový spor přerušen až do 31. prosince 1923. V říjnu 1923 domáhal se žalobce, by bylo pokračováno v jednání v přerušeném sporu. Soud prvé stolice usnesením ze dne 10. října 1923 návrh zamítl, rekursní soud návrhu vyhověl a uvedl po formální stránce (co do přípustnosti návrhu) v důvodech: Formální pravomoc přerušovacího usnesení ze dne 23. února 1923 není pokračování ve sporu na závadu, poněvadž soud i z moci úřední k důvodům přerušení přihlížeti má (§ 2 nař. ze dne 21. dubna 1921, čís, 173 sb. z. a n.) a, neshledá-li jich více, není v dalším svém postupu vázán; ostatně nebylo nikterak závady, ustanoviti pokračování v jednání na dobu po 31. prosinci 1923.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Usnesení soudu první stolice ze dne 23. února 1923, přerušující spor do 31. prosince 1923, vešlo v moc práva, ač žalobce mohl opravným prostředkem proti němu uplatniti právní důvody, jimiž podepřel návrh na pokračování ve sporu, podaný 28. září 1923. Nepodáním opravného prostředku projevil souhlas s přerušením řízení do 31. prosince 1923, a je na věc pohlížeti tak, jakoby se strany byly shodly na klidu řízení do téhož dne podle §u 168 c. ř. s., jehož účinky jsou v podstatě totožny s účinky přerušení řízení, k nimž náleží dle §u 163 c. ř. s. nepřípustnost obsílek k jednání ve sporu. Byl proto právem zamítnut procesním soudem návrh, podaný žalobcem před 31. prosincem 1923 na pokračování ve sporu a odůvodněný právními předpisy, plativšími již v čas usnesení ze dne 23. února, ježto ve skutečnosti šlo jen o obnovu řízení před uplynutím lhůty, na niž bylo souhlasně přerušeno (§§ 164 a 168 c. ř. s.).
Citace:
č. 8667. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 157-160.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).