NPD documents search: Váž. tr., 17 (1935)

Čís. 17268.

Kdo se před koncem dražby vzdálil, nemá oprávnění k rekursu proti usnesení o příklepu, bylo-li mu oním vzdálením zabráněno podati včas odpor proti udělení příklepu.
(Rozh. ze dne 30. září 1938, R I 986/38.)
Rekursní soud odmítl rekurs povinné, podaný proti usnesení exekučního soudu o udělení příklepu vydražiteli exekučně prodané nemovitosti. Důvody: Usnesení, jímž se uděluje příklep, může napadnouti rekursem jen ten, kdo byl přítomen při dražebním roku a měl býti tázán. Oprávněny k rekursu pro vady uvedené v § 184 ex. ř. jsou jen ty osoby, které pro ony vady marně podaly odpor. Podle dražebního protokolu byl při vyvolání dražby přítomen za povinnou František H., který navrhl zastavení exekuce, protože dražební vyhláška nebyla vyvěšena na obecní desce v obci Č., avšak poté ještě před vyzváním k prodávání se vzdálil a jíž se nevrátil. Proti udělení příklepu nebyl odpor podán. Není tudíž podle § 187, odst. 1, ex. ř. přípustný rekurs povinné proti udělení příklepu. Na vady vytčené v § 184 č. 2, 3, 4. a 6 ex. ř. má sice i rekursní soud míti zřetel podle § 186 ex. ř. z moci úřední, avšak jen tehdy, nabyl-li vědomosti o uvedených vadách z přípustného opravného prostředku (rozh. č. 11673, 12512 Sb. n. s.). Bylo proto rekurs odmítnouti podle § 526, odst. 2, c. ř. s. a § 78 ex. ř.
Nejvyšší soud nevyhověl rekursu.
Důvody:
Podle § 187, odst. 1, ex. ř. může býti usnesení, jímž se příklep uděluje, napadeno jen tím, kdo mezi jiným byl při dražebním roku přítomen a měl býti tázán, zda odpor podává. Podle ustanovení § 182, odst. 1, ex. ř. má se tato otázka státi po konci dražby; je tedy mezi jimým podmínkou oprávnění k rekursu, aby byl stěžovatel po konci dražby při dražebním roku přítomen. Vzdálil-li se však před tím a bylo-li mu tímto vzdálením zabráněno včas vznésti odpor, pozbývá práva k rekursu (min. sprav. k § 187 ex. ř., 3. prosince 1897 čís. 25801 č. 44 min. věst.).
Poněvadž — jak z protokolu o dražbě vysvítá — stěžovatelčin zástupce při skončení dražby přítomen nebyl, není stěžovatelka podle ustanovení § 187, odst. 1, ex. ř. oprávněna k rekursu a právem rekursní soud její rekurs odmítl.
Co do povinnosti rekursního soudu míti na tvrzenou vadu zřetel z moci úřední, poukazuje se na správné odůvodnění rekursního usnesení, které jé ve shodě se stálým rozhodováním nejvyššího soudu (Sb. n. s. č. 9196, 11673, 12512, 13507 a j.).

Citace:

č. 17268. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1940, svazek/ročník 21, s. 244-245.