NPD documents search: Váž. civ., 13 (1931), sv. 1

Čís. 10532.

Závodní výbory (zákon ze dne 12. srpna 1921, čís. 330 sb. z. a n.).
Náhradník závodního výboru požívá týchž práv jako členové výboru. Byl-li propuštěn bez souhlasu rozhodčí komise, jest propuštění bezúčinné a pracovní poměr trvá nadále, leč že tu byl zaměstnavatelem tvrzený propouštěcí důvod podle § 82 živn. řádu. Lhostejno, že zaměstnavatel nesdělil zaměstnanci při propuštění tento důvod, stačí, prokáže-li ho ve sporu.
(Rozh. ze dne 14. února 1931, Rv I 1342/30).
Žalobce byl náhradníkem závodního výboru žalované firmy. Byv propuštěn bez svolení rozhodčí komise, domáhal se na žalované firmě, by propuštění z práce bylo prohlášeno neplatným a žalovaná firma byla uznána povinnou, zaplatiti mu služební požitky. Procesní soud prvé stolice uznal podle žaloby. Odvolací soud vyhověl odvolání potud, že přisoudil žalobci jen část požadovaných peněz. Nejvyšší soud k dovolání žalobce zrušil napadený rozsudek a vrátil věc odvolacímu soudu, by o ní dále jednal a znovu rozhodl.
Důvody:
Pokud jde o dovolací důvod nesprávného právního posouzení (§ 503 čís. 4 c. ř. s.), nelze dovolacímu soudu posouditi na podkladě dosavadního řízení, zda žalobní prosba jest odůvodněna, pokud jde o určovací návrh žalobní a o nepřisouzenou částku 606 Kč s 5% úroky ode dne 4. ledna 1930. Žalovaná doznává, že propustila žalobce, tvrdí však, že k tomu byla oprávněna, jednak proto, že podle jejího pracovního řádu jest přípustné okamžité zrušení pracovního poměru bez výpovědi, jednak proto, že tu byl důvod § 82 e) živn. ř. k okamžitému propuštění žalobce. Než, nebylo-li tu důvodu § 82 e) živn. ř., nebyla žalovaná oprávněna propustiti žalobce, ježto byl, jak nesporno, náhradníkem závodního výboru a žalovaná si svolení rozhodčí komise k propuštění nevyžádala, neboť i náhradník závodního výboru požívá týchž práv jako členové výboru (srov. rozh. čís. 4082 sb. n. s.) a smí proto býti propuštěn podle § 22 (2) zákona o závodních výborech ze dne 12. srpna 1921, čís. 330 sb. z. a n., jen se souhlasem rozhodčí komise. Stalo-li se tudíž propuštění žalobce bez souhlasu rozhodčí komise, jest propuštění bezúčinné a pracovní poměr trvá na dále (srov. rozh. čís. 3935, 4082, 4296, 5936, 6379 sb. n. s.), leč že tu byl žalovanou tvrzený propouštěcí důvod § 82 e) živn. ř. Že žalovaná při propuštění nesdělila žalobci tento důvod, bylo by bezvýznamné, stačí, prokáže-li jej ve sporu (srov. rozh. čís. 219, 7259, 7384 sb. n. s.). Aby se však dalo posouditi, zda tu důvod § 82 e) živn. ř. byl čili nic, bude třeba zjistiti veškeré v tomto směru závažné okolnosti, zejména také, kdy žalovaná zvěděla o vedlejším zaměstnání žalobce. To se však dosud nestalo a zůstalo proto odvolací řízení kusým.

Citace:

Čís. 10532. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 208-209.