Č. 9498.

Dávka z přírůstku hodnoty nemovitostí: 1. O tom, má-li býti vzata za základ dávky nabývací cena či obecná hodnota v době nabytí nemovitosti, rozhoduje vyměřující úřad podle svého volného uvážení i tehdy, bylo-li nemovitosti nabyto veřejnou dražbou. — 2. Ustanovení § 17 odst. 5 dávkových pravidel č. 143/22 nevylučuje použitelnost předpisu § 10 odst. 4 těchto pravidel.
(Nález ze dne 19. listopadu 1931 č. 16987.)
Prejudikatura: ad 1. Boh. A 3356/24, 4966/25.
Věc: Dr. Josef H. v M. proti zemskému úřadu v Praze o dávku z přírůstku hodnoty nemovitostí.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: St-l prodal smlouvou trhovou z 19. července 1924 pozemek č. kat. 402/6 ve V. za 4342 Kč. Platebním rozkazem z 20. dubna 1928 vyměřena dávka z přírůstku hodnoty nemovitostí na základě nabývací hodnoty a to 1/4 parcely ke dni 13. května 1924 podle udání v přiznání (4300 Kč : 4) 1075 Kč, 3/4 pak podle odhadního protokolu z 1. března 1923, t. j. 1 m2 za 35 h, celkem 15780 Kč. Odvolání zamítl žal. úřad z těchto důvodů: Strana namítá ve stížnosti včas podané proti nabývací hodnotě zcizeného pozemku, že odprodaný pozemek byl tehdy součástí pozemku č. kat... jednalo se o pozemek značně veliký a nepatrná část pozemku toho ležela při veřejné silnici, přímo v obci, takže částka tato byla stavební plochou značné ceny, kdežto zbytek a největší část pozemku byla obyčejným rolem; ježto prodána byla právě tato stavební část, měla býti zjištěna obecná hodnota podle posledního odstavce § 10 dávk. prav. Stížnosti nelze vyhověti z těchto důvodů: Ohledně ocenění částky nabyté kupní smlouvou ze 13. května 1924 nečiní strana patrně námitek. Jedná se tudíž pouze o ocenění částky nabyté soudní dražbou. Vyměřující úřad použil zde § 17 odst. 5 dávk. prav., kde stanoveno následující: Konal-li se v roce před dobou, pro niž se má hodnota zjistiti, nebo v roce potom soudní odhad, může vyměřující úřad vžiti za základ odhadní hodnotu při tom zjištěnou. Ze spisů okresního soudu v K. vychází na jevo, že celý pozemek byl dne 1. března 1923 tímto soudem odhadnut, a to obnosem 614635 Kč, t. j. při celkové výměře 17561 m2 na 35 h za 1 m2. Hodnota nyní zcizené částky činila tudíž podle tohoto soudního odhadu 157,80 Kč. Postup inspektorátu odpovídá tudíž jasnému ustanovení dávkových pravidel a nenastala vzhledem k obsahu § 17 odst. 5 dávk. prav. pro vyměřující úřad příčina k použití § 10 odst. 4 těchto pravidel.
O stížnosti podané na toto rozhodnutí nss uvážil:
Stížnost namítá především, že jako nabývací hodnota tří čtvrtin pozemku, nabytých veřejnou dražbou, měla býti vzata nabývací cena, t. j. nejvyšší podání, za něž tento podíl vydražen. Tato námitka není důvodná. Podle § 7 odst. 1 dávk. prav. rozhoduje o tom, má-li v daném případě vzata býti za základ nabývací cena či obecná hodnota v době nabytí, úřad podle svého volného uvážení (srov. Boh. A 3356/24, 4966/25); tato zásada platí pak podle výslovného ustanovení § 7 odst. 2 dávk. prav. i tehdy, bylo-li nemovitosti nabyto veřejnou dražbou. Neporušil tedy úřad zákona, vzal-li i ohledně podílu nemovitosti, nabytého veřejnou dražbou, za základ nikoli nejvyšší podání, za něž podíl vydražen, nýbrž obecnou hodnotu jeho v době nabytí.
Na druhém místě vytýká stížnost, že nebyl vzat zřetel na ustanovení § 10 odst. 4 dávk. prav., kterého bylo tu použiti, poněvadž zcizený pozemek, který tvořil součást v celku nabyté parcely č. kat. ..., jakostí od ostatní plochy této parcely značně se lišil. Žal. úřad zamítl stejnou námitku rekursní poukazem na ustanovení § 17 odst. 5 dávk. prav. Má tedy patrně za to, že toto ustanovení vylučuje použitelnost předpisu § 10 odst. 4 prav. — S tímto názorem nelze souhlasiti.
Paragraf 17 odst. 5 připouští, aby — konal-li se v roce před dobou, pro niž se má hodnota zjistiti, nebo v roce po tom soudní odhad — vyměřovací úřad vzal za základ pro vyměření dávky odhadní hodnotu při tom zjištěnou. Z toho, že ustanovení to je umístěno v § 17, jednajícím o tom, »jak se hodnota vyhledá«, a z těsné souvislosti odst. 5 s předchozím odst. 4 patrno, že předpis odst. 5 nepraví nic jiného, nežli že — jsou-li tu vůbec předpoklady vyšetření hodnoty soudním odhadem, jak se podávají z předchozích odstavců § 17 — netřeba konati nový odhad podle odst. 4, je-li tu odhad vyhovující časově požadavku odst. 4. Z toho plyne jednak, že soudního odhadu podle odst. 5 možno použiti jen, bylo-li předem provedeno řízení podle odstavců předchozích a dospělo-li toto řízení k tomu, že jsou tu podmínky zjištění hodnoty odhadem podle odst. 4, jednak že ustanovení § 17 odst. 5, které toliko připouští určitý prostředek k zjištění hodnoty, nemá nic společného s ustanovením § 10/4, které vymezuje objekt, jehož hodnota má býti zjištěna. Teprve když — za předpokladů § 10 — byl podle § 10/4 zjištěn objekt, jehož hodnota má býti vyšetřena, přichází eventuelně k platnosti § 17 o tom, jakými prostředky vyšetřiti hodnotu objektu takto zjištěného.
Namítala-li proto strana v rekursu, že je tu případ § 10 odst. 4 a že proto bylo zjistiti nabývací hodnotu dílce nyní zcizeného zvlášť, nemohla tato námitka býti zamítnuta odkazem na ustanovení § 17 odst. 5. Poněvadž žal. úřad tak učinil vycházeje z mylného pojetí předpisu posléze uvedeného, bylo nař. rozhodnutí zrušiti podle § 7 zák. o ss.

Citace:

Č. 9498. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 13/2, s. 338-340.