Č. 979.

Zabírání bytů: * Druhá stolice jest oprávněna i po 30. červnu 1921 rozhodnouti o odporu podaném do rozhodnutí obce, vyslovujícího zabrání bytu a vydaného i doručeného do 30. června 1921.
(Nález ze dne 17. října 1921 č. 12673.)
Věc: Jindřich U. v N. F. proti okresní správě politické v Kamenici n. L. stran zabrání místností.
Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro vadnost řízení.
Důvody: — — — — — — — — — — — — —
O stížnosti podané uvážil nejvyšší správní soud toto:
Stížnost namítá, že zákon z 30. října 1919 č. 592 sb. z. a n. pozbyl dnem 30. června 1921 platnosti, že obec nemá již práva zabrati byt a že tím zanikla i exekutiva bytové komise bytem disponovati.
Zabírací usnesení ze dne 25. června 1921 bylo stěžovateli dle doručenky i dle jeho doznání v odporu doručeno dne 30. června 1921, tudíž v poslední den, kdy ještě dle § 70 zákona ze dne 11. března 1921 č. 100 sb. z. a n. zmocněné obce byly oprávněny pokračovati v provádění opatření dle zákona o zabírání bytů obcemi ze dne 30. října 1919 č. 592 sb. z. a n. Byla tudíž obec v den doručení zabíracího výměru k zabrání zmocněna a stížnost v tomto směru jest bezdůvodná.
Chce-li stížnost tím, že tvrdí, že zákon ze dne 30. října 1919 dnem 30. června pozbyl platnosti, popřít oprávnění okresní správy politické, aby po tomto dni rozhodla o podaném odporu, jest na omylu. Platnost resp. působnost tohoto zákona ani v něm samém není časově omezena, ani pozdějším zákonem nebyla zrušena. § 33 stanoví ovšem, že zmocnění obcí a společných bytových úřadů k provádění opatření dle §§ 2—31 tohoto zákona platí jen do 31. prosince 1920, kteráž lhůta byla nařízením z 22. prosince 1920 č. 656 sb. z. a n. prodloužena do 30. dubna 1921 a §em 70. zákona ze dne 11. března 1921 č. 100 sb. z. a n. do 30. června 1921.
Leč z tohoto ustanovení plyne jedině, že tímto dnem pominulo právo obcí a společných bytových úřadů k provádění zmíněných opatření; opatření vydaná do 30. června 1921 ustanovením oním však dotčena nejsou, a úřad, jehož se bylo dle § 27 1. c. dovoláno, má právo a povinnost rozhodnouti o odporu.
Není tedy nezákonnosti v tom, že druhá stolice rozhodla meritorně o odporu stěžovatelovu.
Ve věci samé — — — — —

Citace:

č. 979. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1922, svazek/ročník 3, s. 841-841.