NPD documents search: Boh. adm., 12 (1930), sv. 1

— Č. 8404 —
Č. 8404.

Dávka z přírůstku hodnoty nemovitostí (Slovensko): * Převody nemovitostí, podléhající schválení podle § 4 zák. č. 64/1918 a podle nař. min. pro Slov. z 12. ledna 1919 č. 11, jsou podrobeny dávce podle dávk. pravidel č. 143/22, bylo-li zmíněné schválení uděleno až po 23. květnu 1922, třebas smlouva byla uzavřena již před tímto dnem.
(Nález ze dne 31. ledna 1930 č. 1643.)
Prejudikatura: Boh. A 547/20, 794/21, 838/21, 7569/28.
Věc: Banka .... v T. (adv. Dr. Ant. Pařízek z Prahy) proti župnímu úřadu v Turč. Sv. Martině o dávku z přírůstku hodnoty nemovitostí.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Plat. rozkazem představenstva obce V. ze 14. srpna 1924 byla st-lce vyměřena dávka z přírůstku hodnoty nemovitostí převedených trhovou smlouvou z 10. února 1922, schválenou župní správní komisí župy turčanské dne 15. září 1922, částkou 187 500 Kč. Odvolání, v němž namítáno, že převod dávce nepodléhá, ježto smlouva trhová byla uzavřena již 10. února 1922 a schválení župním výborem dne 15. září 1922 nemá žádného vlivu, dále že pravidla o vybírání dávky byla v obci V. schválena župním úřadem teprve 4. května 1923 a v němž konečně vytýkáno, že při vyměření dávky nebyl vzat zřetel na rozdíl — Č. 8405 —
valuty, zamítlo obecní zastupitelstvo ve V. dne 25. října 1924. Další
odvolání zamítl okresní úřad v Turč. Sv. Martině nař. rozhodnutím. — — — — — —
O stížnosti uvážil nss takto:
Sporno jest toliko, kdy nastal převod po rozumu § 1 pravidel, zda již dne 10. února 1922, kdy smlouva byla uzavřena, tedy ještě přede dnem 23. května 1922, kdy pravidla o dávce z přírůstku hodnoty nemovitosti nabyla účinnosti, jak tvrdí stížnost, dovozujíc z toho, že onen převod dávce nepodléhá, či teprve dnem schválení smlouvy, t. j. 15. září 1922, tedy již za účinnosti uvedených pravidel, na kterémžto stanovisku stojí žal. úřad a z něhož vyvozuje, že zmíněný převod dávce z přírůstku hodnoty nemovitostí podléhá.
Podle 3. odst. § 1 pravidel vydaných vl. nař. č. 143/22 nastává převod ve smyslu pravidel dnem, kdy právní jednání, byť i jen ústní, převod uskutečňující, bylo pravoplatně ukončeno. Podléhá-li smlouva úřednímu schválení (souhlasu), platí podle odst. 4 den schválení (souhlasu) za den převodu.
Nss vyslovil již v nál. Boh. A 7569/28 právní názor, že se druhá věta odst. 4. § 1 cit. dávk. prav. vztahuje i na smlouvy, které podléhají schválení úřadu dle § 4 zák. č. 64/18 a nař. min. z 12. ledna 1919 č. 11 (Úr. Noviny z r. 1919 č. 3 a 4), a že těmto pravidlům dávkovým podléhají i převody, kde smlouva byla uzavřena před 23. květnem 1922, když jest schválení uděleno až po tomto dni. — Dle toho nastal v daném případě převod podle § 1 pravidel teprve 15. zářím 1922, tedy již za účinnosti pravidel č. 143/22.
Uplatňuje-li stížnost, že judikatura nss-u může míti na mysli jen případy, kdy také uzavření smlouvy se stalo až po 23. květnu 1922, poněvadž by jinak muselo se připustiti, že dávková pravidla mají zpětnou účinnost, což však zákon nevyslovil a dávková pravidla tak stanoviti nemohla, nelze ani této námitce dáti za pravdu.
Zákon sám nestanovil, kdy jest pokládati převod nemovitosti za perfektní a stanovení dávk. pravidel přenechal vl. nař. Mohla tedy dávk. pravidla ustanoviti, že za den převodu platí den schválení, kdyžtě teprve schválením smlouvy stává se převod nemovitostí perfektním a když předmětem zdanění ostatně není převod, nýbrž přírůstek hodnoty nemovitosti, tedy objekt trvale existentní, kdežto převodní jednání má jen ten význam, že z jeho podnětu a podle jeho obsahu se onen předmět zdanění zjišťuje (srovn. Boh. A 547/20).
Namítá-li stížnost, že strany, uzavírajíce smlouvu před vydáním pravidel, nemohly tušiti, že převod bude dávkou zatížen a nemohly tudíž dávku zakalkulovati, dlužno k tomu poznamenati, že předmětem zdanění není zisk, nýbrž objektivní přírůstek hodnoty nemovitostí, který se zjišťuje u příležitosti jejího převodu (srv. Boh. A 794/21, 838/21).

Citace:

č. 8404. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 333-334.