Authors:
= Váž. tr., 13 (1931)
PDF

Čís. 4319.


Skutečné násilné vztažení ruky ve smyslu § 81 tr. zák. lze spatřovati i v popohánění koně zapřaženého do vozu, jehož otěže drží vrchnostenská osoba v rukou.
(Rozh. ze dne 4. listopadu 1931, Zm II 318/30.) Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského soudu ve Znojmě ze dne 24. června 1930, pokud jím byl stěžovatel uznán vinným, zločinem veřejného násilí podle § 81 tr. zák. a § 99 tr. zák., mimo jiné z těchto
důvodů:
Zmateční stížnost napadá — uplatňujíc důvod zmatečnosti podle § 281 čís. 9 písm. a) tr. ř. — rozsudek prvé stolice, pokud jím byl stěžovatel uznán vinným: zločinem § 81 a zločinem § 99 tr. zák. Oné části rozsudku vytýká stížnost právní mylnost a zmatečnost co do zákonného znaku odporu, dovozujíc, že skutečným násilným vztažením ruky —jímž je podle jednoznačného smyslu těchto slov na rozdíl od pouhé* pohrůžky (násilí jen opovězeného) jen skutečný výkon násilí — není jednání stěžovatele, rozsudkem zjištěné, že totiž stěžovatel popoháněl koně, jehož otěže držel pevně četnický strážmistr, stoje vedle koně před vozem, několikráte slovy »hyje«, takže se kůň dal do klusu a strážmistr musel uskočiti stranou, by nebyl přejet. Námitka neobstojí. Zákon arciť uvádí jako způsoby odporu jednak skutečné násilné vztažení ruky, jednak (nebezpečnou) vyhrůžku, a rozeznává takto násilí, které se již stalo skutkem, jež pachatel již vykonává (koná), útok přítomný od násilí, jímž jest jen hroženo, jež se ještě nekoná, útoku, který se má (může) státi skutkem teprve v budoucnosti (ovšem vzhledem k pojmu nebezpečnosti v budoucnosti nejbližší). Avšak skutkem stalo se násilí (násilné vztažení ruky, násilný odpor, útok) nejen, bylo-li tělu vrchnostenské osoby učiněno jen rukou nebo jinou částí těla pachatelova, tudíž bezprostředně (přímo) tělu tělem, a nikoliv teprve tím, že tělo vrchnostenské osoby bylo násilím zasaženo (že. došlo ke skutečnému vztažení tuky na její tělo), nýbrž i, konalo-li se násilí použitím (prostředkem) věci (zbraně) nebo zvířete, tudíž nepřímo, a již tím, že bylo s konáním násilí započato, třebaže nebylo pak — z příčin anebo překážek na vůli pachatelově nezávislých — tělo vrchnostenské osoby násilím (útokem, vztaženou rukou, věcí, zvířetem) zasaženo. Proto nepochybil ani nalézací soud, shledav — a to v souladě s ustálenou judikaturou zrušovacího soudu, najmě s rozhod. čís. 1767, 3067 sb. n. s. — (nepřímé) násilné vztažení ruky ve zjištěném, nahoře vylíčeném jednání stěžovatelově.
Citace:
Čís. 4319. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1932, svazek/ročník 13, s. 557-558.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).