Čís. 4054.


Provedení zmateční stížnosti rodičů obžalovaného, došlé k soudu po jejich prohlášení, že se vzdávají práva na vlastní zmateční stížnost podle §§ 282 a 346 tr. ř., lze pokládati za provedení zmateční stížnosti obžalovaného, který prohlásil, že souhlasí se zmateční stížností podanou rodiči a který byl obhajován při hlavním přelíčení advokátem, který provedl zmateční stížnost rodičů.

(Rozh. ze dne 29. ledna 1931, Zm I 956/30.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zamítl v neveřejném zasedání zmateční stížnost rodičů obžalovaného do rozsudku krajského jako porotního soudu v Plzni ze dne 15. listopadu 1930, jímž byl obžalovaný uznán vinným, zločinem vraždy prosté podle §§ 134, 135 čís. 4 tr. zák.
Důvody:
Rodiče obžalovaného opověděli podle práva vyhrazeného jim v §§ 282 a 346 tr. ř. dne 18. listopadu 1930 zmateční stížnost do rozsudku zástupcem, vykázaným plnou mocí z téhož dne. Již před tím však, dne 17. listopadu 1930, oznámili rodiče obžalovaného dopisem datovaným dne 18. listopadu 1930 krajskému soudu v Plzni, že po promyšlení této věci nebudou žádnou zmateční stížnost podávati, a žádati, by to bylo sděleno jejich synovi, by dělal to, co je možné ke zmírnění trestu, rodiče že další zákroky dělati nebudou. Obsah tohoto dopisu, zaslaného krajskému soudu, jenž vynesl rozsudek, nemůže býti rozumně chápán jinak než jako projev, jímž se rodiče obžalovaného zříkají použití práva na vlastní zmateční stížnost do rozsudku. Sami rodiče obžalovaného s dopisem tím spojovali tento smysl, jak plyne z jejich dalšího dopisu, datovaného dnem 18. listopadu 1920 a došlého ke krajskému soudu v Plzni, jemuž byl adresován, dne 19. listopadu 1930; v dopise tom připomínají, že již byl z jejich strany zaslán krajskému soudu dopis, že se strany rodičů nebudou dělány žádné zákroky, prohlašují, že odvolávají tímto okamžikem ona slova, že další zákroky dělati nebudou, prohlašují dále, že již podepsali Dr. R-ovi plnou moc k podání zmateční stížnosti, a žádají, by to bylo vzato na vědomí. Dne 30. listopadu 1930 došlo pak ke krajskému soudu provedení zmateční stížnosti rodičů obžalovaného. I opověď i provedení zmateční stížnosti rodičů obžalovaného došly podle toho k soudu po prohlášení, jímž se stěžovatelé vzdali práva na vlastní zmateční stížnost ve smyslu §§ 282 a 346 tr. ř., a jež nemohlo býti s právní účinností odvoláno. Poněvadž byla zmateční stížnost rodičů obžalovaného podána osobami, které se zmateční stížnosti vzdaly, bylo ji podle § 4 čís. 1 a § 1 čís. 1 cit. novely k trestnímu řádu zamítnouti již při poradě neveřejné. Obhájce obžalovaného opověděl dne 15. listopadu 1930 při hlavním přelíčení po vyhlášení rozsudku zmateční stížnost a žádal za doručení opisu rozsudku. Opis rozsudku byl doručen obhájci
Trestní rozhodnutí XIII. 3 obžalovaného dne 22. listopadu 1930. Před tím již prohlásil obžalovaný, že souhlasí s podáním zmateční stížnosti, ohlášené obhájcem po skončení porotního líčení, i se zmateční stížností, podanou rodiči. Zmateční stížnost nebyla sice obžalovaným provedena vlastním jménem, nýbrž vzhledem k tomuto prohlášení obžalovaného, k tomu, že zmateční stížnost jeho rodičů provedl týž zástupce, jenž hájil obžalovaného, a že obžalovaný mohl míti za to, že je zbytečno, by prováděl zmateční stížnost ještě zvlášť, ano ze spisů není patrno, že mu bylo známo, že se jeho rodiče opravných prostředků vzdali — jest provedení zmateční stížnosti rodičů obžalovaného pokládati za provedení jeho vlastní opovězené stížnosti a vyříditi ji věcně.
Citace:
Čís. 4054.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1932, svazek/ročník 13, s. 49-50.