NPD documents search: Váž. civ., 19 (1937), sv. 1

Čís. 15918.

I jediná hrubá urážka může býti důvodem k předčasnému propuštění zaměstnance podle § 34 č. 6 zák. č. 154/1934 Sb. z. a n.
(Rozh. ze dne 11. března 1937, Rv I 272/37.)
Žalobce, který byl u žalované akciové společnosti zaměstnán jako dílovedoucí, se im'im'0 jiné domáhal též nároku na odškodnění z bezdů¬ vodného a předčasného propuštění. Proti žalobě namítla žalovaná, že ža¬ lobce byl důvodně propuštěn, zejména, že se dne 20. března 1936 do¬ pustil hrubé urážky na cti ředitele žalované společnosti L-a, když mu ten přikazoval určitou práci. Soud prvé stolice přiznal žalobci jen část odškodnění, uznav na spoluvinu žalované na zrušení pracovního poměru, odvolací soud zamítl žalobní nárok zcela.
Nejvyšší soud, uloživ prvému soudu další jednání a nové rozhodnutí, uvedl v otázce, o niž tu jde, v
důvodech:
Podle § 34 č. 6 zák. č. 154/1934 Sb. z. a n. je důvodem propuštění hrubá urážka. V zákoně bylo sice užito množného čísla (»hrubých urážek«), ale stačí zajisté jediné takové jednání. To vyplývá jednak z toho, že ustanovení § 34 č. 6 dotčeného zákona odpovídá ustanovení § 33 č. 4 téhož zákona, kde stačí již jedna urážka (arg. slova »dopustí-li se hrubé urážky«), jednak z úvahy, že zákon vyžaduje urážky hrubé, t. j. takové, že se jeví — hledí-li se na zúčastněné osoby — podle obecného mínění nemožné, aby pracovní poměr dále trval, po případě že je nemožná další úspěšná spolupráce (srv. rozh. č. 6852 Sb. n. s.).

Citace:

Čís. 15918. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19/1, s. 324-325.