Čís. 17470.

Znalec, jenž provedl odhad nemovitosti v dražebním řízení, neodpovídá, nejde-li o zlý úmysl, za škodu způsobenou povinnému nedostatky znaleckého nálezu o odhadní hodnotě nemovitosti, mohl-li povinný zjednati nápravu prostředky naznačenými v §§ 28 a 35 odh. ř.
(Rozh. ze dne 16. listopadu 1939, Rv I 479/39.)
Žalobce byl až do roku 1935 se svojí manželkou Emilií F. spoluvlastníkem nemovitostí zapsaných ve vl. 272 a 61 poz. knihy kat. úz. K. a to každý jednou polovinou. V roce 1935 byla vedena vymáhající stranou, Městskou spořitelnou v N., exekuce vnucenou dražbou těchto nemovitostí u okresního soudu v N. Dne 17. dubna 1935 byl proveden soudní odhad těchto nemovitostí, k němuž byl přibrán žalovaný jako soudní znalec, jenž odhadl dům č. p. 61 částkou 23000 K a dům č. p. 100 částkou 105911 K. Tyto nemovitosti byly vydraženy za nejnižší
Civilní rozhodnutí XXI. 38 podání 85941 K 40 h. Proti usnesení okresního soudu v N. o odhadu podal žalobce námitky, které však byly pro opožděnost pravoplatně odmítnuty. Žalobce tvrdí, že odhad nemovitostí, jenž byl podkladem k usnesení okresního soudu v N. o odhadu, byl proveden žalovaným Jaroslavem K. z hrubé nedbalosti nesprávně, žalovaný nebral náležitého zřetele na různé položky a součásti domu, některé věci, jako kanalisaci a pod. vůbec neoceňoval. Celková hodnota všech nemovitostí obnášela nejméně 255000 K, takže nejmenší podání by bylo 170000 K. Vzhledem k nejvyššímu podání 85941 K 40 h, za něž byly nemovitosti žalovanou firmou vydraženy, byla mu způsobena škoda spočívající v rozdílu, nejnižšího podání a podání, jaké by musilo býti stanoveno, kdyby nemovitosti byly řádně odhadnuty. Nižší soudy zamítly žalobu, domáhající se náhrady této škody.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Dovolací soud schvaluje názor odvolacího soudu, že žalobce nemůže žalovaného znalce činiti civilněprávně zodpovědným za škodu zaviněnou prý udánlivými nedostatky jeho znaleckého elaborátu o odhadní hodnotě nemovitostí žalobcových; udánlivé nedostatky, mající podle vlastního přednesu žalobce příčinu jen v nedbalosti, nikoliv ve zlém úmyslu žalovaného znalce, jsou totiž takového rázu, že žalobce mohl zjednati jejich nápravu a uvarovati se udánlivé škody prostředky naznačenými v §§ 28 a 35 odh. ř. Zákon (§§ 28, 35 odh. ř.) dává v odhadním řízení povinnému prostředky tam uvedené právě za tím účelem, aby poškození svých majetkových zájmů nesprávným znaleckým posudkem zabránil, a žalobce, když těchto prostředků nepoužil, zavinil si škodu sám. Výtka dovolání, že by musilo býti zjištěno, že by námitky neb rekurs proti soudnímu odhadu, opřené o výtky, jež žalobce v tomto sporu proti znaleckému elaborátu činí, byly měly úspěch, jest lichá, neboť žalobce vytýká znaleckému elaborátu, že opomenul pojmouti do odhadu pivní sklep a kanalisaci a že prý nápadně nízko odhadl zahradu a zastavěnou plochu. Tyto vady však mohly býti zjištěny a odstraněny také v odhadním řízení prostředky, jež zákon v tomto řízení poskytuje, když tu skutečně byly a z toho přece žalobce v tomto sporu vychází. Poukaz dovolání na rozhodnutí č. 6753, 8902, 16020, 16075 v souzené věci nedopadá, ježto tato rozhodnutí byla vydána na skutkovém podkladě naprosto rozdílném.

Citace:

Čís. 17470. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1940, svazek/ročník 21, s. 613-614.