Authors:
= Váž. civ., 19 (1937), sv. 1
PDF

Čís. 15994.


Manžel usmrcené manželky nemá nároku na náhradu škody vzešlé mu tím, že se zvýšily výlohy spojené s vedením domácnosti a výchovou dětí.
(Rozh. ze dne 1. dubna 1937, Rv I 1340/35.)
Srv. rozh. č. 10452, 9937, 9706, 9532 Sb. n. s.
Žalobce se na žalované porodní asistentce, jejímuž nedovolenému zákroku přičítal smrt své manželky, domáhal též placení důchodu 300 Kč měsíčně jako náhrady vzešlé mu zvýšením výloh spojených s vedením domácnosti a výchovou dětí. Žaloba byla zamítnuta soudy všech tří stolic, nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Jde o otázku, zda žalobce patří k osobám, které mohou vyvozovati pro sebe nárok na náhradu škody vzniklé jim z usmrcení jeho manželky. Okruh osob oprávněných požadovati v takovém případě náhradu škody na škůdci omezuje § 1327 obč. zák. na osoby, o jejichž výživu měl usmrcený podle zákona pečovati; jen osoby tam uvedené mohou požadovati na škůdci náhradu toho, co jim na výživě ze zákona ušlo. Už z toho vyplývá, že nemá nárok na náhradu škody, vzniklé mu smrtí osoby ten, komu před usmrcením konala bezplatné služby v domácnosti, neboť nejde o ušlou výživu. Manžel nemá podle zákona nárok na výživu vůči manželce, její smrtí mu tedy neušlo nic na výživě ze zákona. Další náhradní nárok mu zákon nepřiznává a proto nemá manžel ani nárok na náhradu zvýšeného nákladu spojeného s vedením domácnosti a opatrováním dětí.
Citace:
Čís. 15994.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19/1, s. 442-442.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).