NPD documents search: Váž. civ., 18 (1936)

Čís. 15003.

Škoda, ktorú utrpel záložný veriteľ tým, že výkonný orgán nesložil výťažok dražby hnuteľných vecí u súdu, ale vyplatil vymáhajúcemu veriteľovi a dlžníkovi, je predmetom syndikátneho nároku podľa zákona z 12. júla 1872 čís. 112 r. z.
(Rozh. z 2. marca 1936, Co IV 7/35.)
Žalobník nadobudol na hnuteľnostiach exekútky exekučné záložné právo pre svoju pohľadávku. Okresná nemocenská poisťovňa v U. viedla proti tejže exekútke exekúciu pre svoju pohľadávku a v tejto exekúcii boly hnuteľnosti — zaťažené už exekučným záložným právom žalobníka — predané. Výkonný orgán však výťažok dražby nesložil u súdu, ale vyplatil z neho Okresnej nemocenskej poisťovni v U. jej pohľadávku a zbytok vydal dlžníkovi. Žalobník domáhal sa žalobou podľa zák. čís. 112/1872 r. z. proti čsl. eráru náhrady škody, vzniklej mu tým, že z dražebného výťažku nebola jeho pohľadávka uspokojená.
Najvyšší súd ako súd odvolací vyslovil, že čsl. štát je zodpovedný žalobníkovi za škodu, pokiaľ mu bola spôsobená pokračovaním výkonného orgánu dotyčne dražebného výťažku, a to z týchto dôvodov:
Výkonný orgán okresního soudu v U. porušil jasný předpis § 36 čl. VI. zák. čís. 23/1928 Sb. z. a n., nesloživ dosažený výtěžek u dražebního soudu, ačkoliv nemocenská pojišťovna nebyla jediným záložním věřitelem a tím se stalo, že část tohoto výtěžku nemohla býti použita k částečnému uspokojení pohledávky žalobcovy, jak by se bylo stalo při pravidelném pokračování exekučního orgánu, a žalobce byl tak o tuto částku poškozen. Námitky žalované strany uplatňované proti nároku žalobcovu na náhradu škody způsobené protiprávním postupem výkonného orgánu jsou neodůvodněné. Je bez právní podstaty námitka, že výkonný orgán Vojtěch E. nemůže býti uznán za soudního úředníka ve smyslu zákona čís. 112/72 ř. z., poněvadž byl ve skutečnosti zaměstnancem vymáhající věřitelky okresní nemocenské pojišťovny a touto také placen. Nezáleží na tom, kým byl výkonný orgán placen, nýbrž na tom, zda byl pověřen soudem výkonem spadajícím do oboru soudní působnosti a zda se tímto pověřením stal orgánem soudním; i kdyby toto pověření se bylo stalo neprávem, nebyla by tím dotčena odpovědnost Československého státu, neboť provedená exekuce by i pak zůstala soudním úkonem a mimo to by základ žaloby pak činila skutečnost, že soud vyslal k provedení soudního úkonu osobu, kterou nebyl oprávněn jím pověřiti.

Citace:

č. 15003. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 271-272.