NPD documents search: České právo, 13 (1931) - Výborové a členské schůze

— Čís. 7393 —
Čís. 7393.

Ku spravení knihovních záznamů ku zajištění daňových pohledávek stačí průkaz, že se zaznamenaný nález stal vykonatelným.
(Rozh. ze dne 13. října 1927, R I 548/27.)
V řízení o rozvrhu nejvyššího podání za exekučně prodanou nemovitost přikázal rekursní soud státu v knihovním pořadí daňovou pohledávku, zajištěnou knihovně na vydražené nemovitosti záznamem zástavního práva, s podmínkou a potud, že a pokud bude vykonatelnost a splatnost pohledávky prokázána.
Nejvyšší soud napadené usnesení potvrdil.
Důvody:
Neopodstatněnými jsou dovolací rekursy banky P. a dlužnice ve příčině daňové pohledávky státu 40 000 Kč, zajištěné knihovně na prodané nemovitosti záznamem práva zástavního a přikázané rekursním soudem v knihovním pořadí s podmínkou a potud, že a pokud bude vykonatelnost a splatnost této pohledávky prokázána. Mylně má banka P. za to, že tuto pohledávku nebylo vůbec z nejvyššího podání přikázati, ježto pohledávka ta jest jen knihovně poznamenána a předpoklad pro její přikázání podle § 228 ex. ř., že jest nejpozději při rozvrhovém roku prokázáno, že řízení ku spravení záznamu bylo zahájeno nebo že lhůta k jeho zahájení ještě neprošla, nebyl splněn. Ustanovení § 228 ex. ř. na shora uvedenou pohledávku a její záznam nelze použíti. Hledíc k tomu, že se v § 228 ex. ř. mluví o lhůtě ku spravení záznamu, týká se tento § záznamů, ohledně kterých má místo spravovací řízení podle §§ 42 až 44 knih. zák. a netýká se záznamů podle § 41 písm. b) knih. zák., u nichž tohoto řízení není a jež jsou spraveny tím, že jest podán průkaz, že se zaznamenaný nález stal vykonatelným. Záznamy ku zajištění daňových pohledávek patří k záznamům podle § 41 písm. b) knih. zák. a není kromě průkazu vykonatelnosti dalšího spravení u nich třeba (dv. dekret ze dne 24. října 1806, čís. 789 sb. z. s. zachovaný v platnosti čl. III. uv. zák. k ex. ř., srovnej sb. n. s. čís. 5980 a 6122). Správně proto rekursní soud vzhledem k záznamu práva zástavního pro shora uvedenou pohledávku státu v pozemkové knize (§ 210 a 214 ex. ř.) pohledávku tu z nejvyššího podání přikázal a, protože vykonatelnost a splatnost její nebyla prokázána, ji podle ustanovení § 221 ex. ř. přikázal toliko podmínečně a potud, že a pokud o vykonatelnosti a splatnosti pohledávky bude podán průkaz, nařídiv, by částka na pohledávku připadající byla zatím uložena na úrok. Co uvedeno o dovolacím rekursu banky P., platí též pro dovolací rekurs dlužnice, pokud tato odporuje přikázání uvedené pohledávky státu dovolávajíc se § 228 ex. ř. Pokud tato dovolací rekurentka napadá přikázání pohledávky 40 000 Kč státu také proto, že prý se jedná o daň — Čís. 7394 —
z válečných zisků a že záznam práva zástavního k jejímu zajištění zanikl podle § 27 poslední odstavec zákona ze dne 16. dubna 1916, čís. 103 ř. zák., pokud se týče podle § 35 poslední odstavec zákona ze dne 16. února 1918, čís. 66 ř. zák. ponechaného v platnosti zákonem ze dne 30. ledna 1920, čís. 79 sb. z. a n. následkem toho, že nebyl rekurs do vyměření daně ve lhůtě v uvedených předpisech stanovené vyřízen, nelze k těmto námitkám proti přikázání uvedené pohledávky přihlížeti, ježto, ač mohly býti, nebyly při rozvrhovém roku předneseny (§ 234 ex. ř.). Protože k námitkám těm není přípustno přihlížeti, nelze také dlužnici, jak jest navrhováno, poukázati s těmito námitkami na pořad správní.

Citace:

č. 7665. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/2, s. 804-805.