NPD documents search: Váž. civ., 9 (1927), sv. 2

Čís. 894.

Předražovaní (zákon ze dne 17. října 1919, čís. 568 sb. z. a n.).
Pro posouzení otázky, zda jest splněna skutková podstata § 11 čís. 4 lich. zák., jest nerozhodno, zda pachatel měl k nákupu dobytka živnostenské oprávnění.
(Rozh. ze dne 26. června 1922, Kr II 515/21.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti obžalovaného do rozsudku lichevního soudu při krajském soudě v Uherském Hradišti ze dne 29. listopadu 1920, jímž byl stěžovatel uznán vinným přečinem dle § 11 čís. 4 zák. ze dne 17. října 1919, čís. 568 sb. z. a n., zrušil napadený rozsudek a vrátil věc prvému soudu, by ji znovu projednal a rozhodl. Důvody:
Nalézací soud spatřuje pletichářské jednání obžalovaného po rozumu §11 čís. 4 zákona ze dne 17. října 1919, čís. 568 sb. z. a n. jednak v tom, že neměl úředního povolení k nákupu dobytka, jednak v tom, že při nákupu dvou krav přeplácel úředně stanovenou (obvyklou) cenu. Prováděje při veřejném líčení zrušovacím zmateční stížnost, vytýkal obhájce obžalovaného, že se nalézací soud nezabýval okolností, že obžalovaný nakupoval dobytek pro svého bratra, řezníka a uzenáře v M., u něhož byl zaměstnán jako řeznický pomocník. Stížnost jest v tomto směru odůvodněna. Okolnost, že obžalovaný nakupoval dobytek, aniž k tomu měl živnostenského oprávnění, jest sama o sobě pro posouzení Otázky, zakládá-li jednání obžalovaného skutkovou povahu pletich po rozumu § 11 čís. 4 lich. zákona, nerozhodnou. S hlediska tohoto ustanovení jest pouze důležito, vybočuje-li jednání obžalovaného, hledíc k poměrům vyvolaným válkou, za účelem docílení zisku z mezí řádného a solidního obchodování a je-li způsobilým, by jím byla cena předmětu potřeby stupňována. V tom, že obžalovaný neměl živnostenského oprávnění к nákupu dobytka, nelze tedy ještě spatřovati okolnost, dodávající jeho počínání rázu pletich. Obžalovaný udal při hlavním přelíčení, že nemá vlastní legitimace k nákupu, že nosí živnostenský list bratrův. Tím byl pro nalézací soud dán podnět k tomu, by se zabýval otázkou, nakupoval-li obžalovaný dobytek pro sebe, totiž za účelem dalšího prodeje dobytka nebo výseku masa z něho, nebo pro svého bratra. Otázka ta má pro posouzení věci rozhodující význam, neboť kupoval-li obžalovaný dobytek jako pouhý nakupovač, tedy zřízenec svého bratra, bude soudu nalézacímu uvažovati, zdali taková činnost se vymyká z rámce řádného obchodování, či zda vzhledem k místním poměrům a ostatním ze spisů vycházejícím okolnostem lze činnost tu považovati za hospodářsky zbytečnou. Dojde-li soud k úsudku, že činnost ta není ani hospodářsky zbytečnou ani z rámce řádného obchodování vybočující, mohl by v tom po případě býti spatřován jeden z důvodů, že jeho jednání nezakládá skutkové povahy pletich. Kupoval-li dobytek ve vlastním jméně, bylo by důležitá zjistiti, zda přiváděl maso z koupených dobytčat přímo do spotřeby či zda prodával dobytčata dále; v tomto případě vsunoval by se jako zbytečný a hospodářsky škodlivý článek do obchodu dobytkem a v činnosti jeho mohla by býti spatřována skutková povaha přečinu řetězového obchodu dle § 11 čís. 4 zák. lichevního. Ježto nalézací soud těmito okolnostmi, pro posouzení věci s právního hlediska rozhodujícími, se nezabýval, jest výrok jeho neúplným a zmatečným dle č. 5 § 281 tr. ř., a bylo proto rozsudek zrušiti a věc vrátiti nalézacímu soudu, by ji znova projednal a rozhodl. Neshledá-li nalézací soud v jednání obžalovaného řetězového obchodu nebo pletich dle § 11 č. 4 zák. lichevního, bude mu uvažovati o tom, nezakládá-li jednání toto skutkové povahy přestupku dle § 9 cit. zákona. Tu musil by soud ovšem zjistiti, byla-li dotyčnými prodavači dobytka určitá cena požadována; okolnost, že snad obžalovaný přeplácel úředně stanovenou cenu nebo cenu až dosud obvyklou, přicházela by v úvahu teprve tehdy, nepožadovali-li prodavači, od nichž obžalovaný krávy koupil, určité ceny.

Citace:

č. 894. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4, s. 358-359.