NPD documents search: Váž. civ., 12 (1930), sv. 2

Čís. 10176.

Je důvodem k propuštění zaměstnance podle § 27 čís. 1 zák. o obch. pom., vyhotovil-li si zaměstnanec revisní kanceláře pro svou potřebu průtisk hrubé rozvahy, jím sestavené, bez vědomí komitenta, aniž o tom vyrozuměl zaměstnavatele.
(Rozh. ze dne 26. září 1930, Rv I 1811/29.)
Žalobce, zaměstnaný v revisní kanceláři, byl dne 29. února 1928 propuštěn proto, že pozbyl zaměstnavatelovy důvěry, pořídiv si průklepy hrubých rozvah komitentů. Žalobě na majitele revisní kanceláře o zaplacení služného za měsíc březen 1928 procesní soud prvé stolice vyhověl, odvolací soud žalobu zamítl. Důvody: S názorem prvého soudu, že se žalobce neučinil nehodným zaměstnavatelovy důvěry, nelze souhlasiti. Hledíc ke všeobecně známé důležitosti hrubé rozvahy, není pochyby, že revisní kancelář (Bücherrevisionsbüro) jest povinna, počínati si při sestavování hrubé bilance tak, by zůstala naprosto utajena. Revisor knih musí proto s největší obezřetností vyvarovati se všeho, co by snad umožnilo, by hrubá rozvaha nezůstala utajena. Zanedbání této péče mohlo by nejen těžce poškoditi komitenta, nýbrž i zcela podkopati dobré jméno revisní kanceláře. Pořídí-li si tedy zaměstnanec revisní kanceláře, nejsa k tomu nucen a nadto bez vědomí a bez svolení komitenta nebo jeho prokuristy pro svou potřebu průklep jím sestavené hrubé rozvahy, aniž by o tom zpravil svého zaměstnavatele, ohrožuje tím těžce nejen komitenta, nýbrž i pověst firmy svého zaměstnavatele a dopouští se těžkého porušení důvěry, maje jako odborník znáti dalekosáhlost svého jednání. O takovéto porušení jde tu tím spíše, an žalobce uschoval průtisky hrubých rozvah tak nedbale, že se mohly lehko ztratili nebo se dostati do nepovolaných rukou.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Po právní stránce posouzena byla sporná věc v napadeném rozsudku zcela správně, a proto dovolací soud schvaluje věci i zákonu vyhovující důvody napadeného rozsudku. I když se dovolatel snaží znehodnotiti význam hrubé rozvahy — uváděje při tom okolnosti v řízení soudu prvé stolice nepřednesené, tedy v dovolacím řízení novoty podle § 504 c. ř. s. nepřípustné, — podle § 27 čís. 1 zákona ze dne 16. ledna 1910, čís. 20 ř. zák. jest důležitým důvodem k předčasnému propuštění zaměstnance jeho nevěra ve službě, za niž jest považovati zaměstnancovo chování, které se příčí povinnostem služební věrnosti, vyplývajícím ze všeobecných i z konkrétních okolností dotyčného služebního postavení. Dovolatel byl zaměstnancem revisní kanceláře. Činnost její je podmíněna zvýšenou důvěrou její komitentů, že obchodní tajemství komitentovo činností revisní kanceláře, kterážto činnost jest právě takové povahy, že ji bez úplného obnažení všech obchodních tajemství revidovaného obchodu ani nelze prováděli, zůstane za všech okolností uchráněno před každým nepovolaným. Přenese-li majitel revisní kanceláře tuto jemu jeho komitenty věnovanou zvýšenou důvěru na svého zaměstnance, zavazuje ho zvýšenou měrou k věrnému mlčení. Nesejde tedy na tom, zda hrubá rozvaha, o kterou jde v souzeném případě, byla více méně pro revidovanou firmu důležitá a v jaké míře mohlo její prozrazení a zveřejnění revidované firmě uškoditi. Na tom sejde, že obsah této rozvahy a tím také její průtisk nesměl vyjíti z dosahu moci oprávněných činitelů, že byl chráněn obchodním tajemstvím revidované firmy a také obchodním tajemstvím revidujícího podniku. Dovolatel, jenž byl povinen věrností revidujícímu podniku, závažně tuto věrnost porušil již tím, že si průtisk vyhotovil, tedy jednal na vlastní pěst tak, že to mohlo u revidované firmy vzbuditi pochybnosti o spolehlivém a přísném zachovávání obchodního tajemství revidujícím podnikem a otřásli důvěrou revidované firmy k podniku, jemuž žalobce měl sloužili věrně, podle přísných intencí tohoto bez důvěry komitentů existovati nemohoucího podniku.

Citace:

Čís. 10176. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1930, svazek/ročník 12/2, s. 421-422.