Č. 7593.


Honební právo. — Řízení správní (Slovensko): Správní úřady nejsou příslušny rozhodovati o odvolání nájemce honitby z usnesení obecního zastupitelstva, kterým obec jednostranně vypovídá smlouvu o propachtování honitby obecní, podle § 3 zák. čl. XX:1883 řádně schválenou.
(Nález ze dne 29. listopadu 1928 č. 29497.)
Prejudikatura: Boh. A. 5927/27.
Věc: Vincenc M. ve V. proti župnímu úřadu v Ture. Sv. Martině stran honebního práva.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Obecní zastupitelstvo v O. usneslo se 28. října 1925 zbaviti st-le hon. práva, které vykonával v části obecního revíru na základě pronájemní smlouvy z 10. dubna 1923, poněvadž bez souhlasu a vědomí obce přenesl hon. oprávnění na jiné osoby, čímž porušil 4. bod pronájemní smlouvy, podle kterého pachtýř není oprávněn přenésti tuto smlouvu bez souhlasu obce na druhého. Okr. výbor v Č. usnesením z 26. března 1926, opíraje se o zák. č. 241/21, schválil uvedené usnesení obecního zastupitelstva v O. a odmítl odvolání podané st-lem. — Toto usnesení bylo nař. rozhodnutím schváleno a st-lovo odvolání bylo zamítnuto.
Uvažuje o stížnosti podané na toto rozhodnutí, obíral se nss nejprve námitkou, vytýkající, že zrušení smlouvy o pronájmu obecní honitby nepatří do kompetence adm. úřadů, nýbrž náleží do působnosti civilních soudů.
Podkladem nař. rozhodnutí bylo odvolání, které podal st-1 z usnesení okr. výboru v Č. z 26. března 1926. Tímto usnesením bylo v cestě instanční meritorně přezkoumáno usnesení obecního zastupitelstva v O. z 28. října 1925 o zrušení smlouvy o propachtování obecní honitby, která byla uzavřena mezi st-lem a obcí v roce 1923 na dobu 6 let a schválena župním úřadem. Žal. úřad, přezkoumávaje toto usnesení okr. výboru, schválil zmíněné usnesení ob. zastupitelstva a st-lovo odvolání odmítl. Řešil tedy v nař. rozhodnutí autoritativně otázku, zdali obecní zastupitelstvo bylo oprávněno jednostranně zrušiti platnou smlouvu o pronájmu obecní honitby čili nic. Na povaze tohoto výroku nemůže nic změniti, že v důvodech nař. rozhodnutí se uvádí, že posouzení otázky, jde—li skutečně o porušení smluvních podmínek, je vyhraženo působnosti civ. soudů, neboť právě tuto otázku řešil žal. úřad v nař. rozhodnutí. Sluší tedy uvážiti, zda správní úřady na Slov. jsou podle zák. povolány rozhodovati o odvolání z usnesení obecního zastupitelstva, kterým obec jednostranně vypovídá smlouvu o propachtování obecní honitby, jež byla podle § 3 zák. čl. XX:1883 řádně schválena. Na tuto otázku nutno odpověděti záporně.
Podle § 3 zák. čl. XX:1883 je vyhraženo župnímu úřadu jen schválení pachtu obecní honitby. Ani z tohoto ani z jiného zákonného ustanovení nelze dovoditi právo adm. úřadu, aby zasahovaly do pachtovních smluv, jež byly pravoplatně schváleny, a rozhodovaly v instančním pořadí o zrušení takových smluv před vypršením lhůty, na kterou byly uzavřeny (srov. nál. Boh. A 5927/26). Nelze dovoditi takové právo ani z § 2 zák. č. 241/1921, na nějž se obě správní instance odvolaly, nejen proto, že toto ustanovení propůjčuje úřadu jen právo dozorčí, nikoli však právo přezkoumávati usnesení obce v cestě instanční, nýbrž hlavně z toho důvodu, že z něho nelze vyčisti oprávnění úřadů rozhodovati ve věci, která je podle své povahy otázkou čistě soukromoprávní.
Není-li však normy, která by povolávala adm. úřady, aby v konkrétní věci autoritativně rozhodovaly, bylo povinnosti župního úřadu, aby zmatečný výrok 1. stolice odstranil. Neučinil-li tak, nýbrž sám vydal v téže věci meritorní rozhodnuti, vybočil z rámce působnosti přikázané mu zákonem.
Citace:
č. 7593. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1928, svazek/ročník 10/2, s. 390-391.