Čís. 15823.


Při koupi býka »ze stáje« jest kupitel povinen převzíti býka ve stáji a ze stáje odvésti. Převzetím býka ve stáji přechází býk do chování kupitelova a na něm jest, aby se postaral o potřebná opatření a dohled na býka podle § 1320 obč. zák.
(Rozh. ze dne 12. února 1937, Rv II 224/35.)
Žalobce, zaměstnaný u žalovaného, byl poraněn býkem prodaným žalovanými »ze stáje« (ab Stall) při nakládání do nákladního automobilu. Nižší soudy zamítly žalobu o náhradu škody způsobené žalobci.
Nejvyšší soud uložil odvolacímu soudu nové jednání a rozhodnutí.
Důvody:
Žalobce spatřuje nesprávné právní posouzení v tom, že odvolací soud nepokládal žalovaného za chovatele býka v době úrazu. Míní, že ujednání o prodeji býka »ze stáje« (»ab Stall) jest vykládati jen tak, že se odpovědnost žalovaného za býka jako chovatele končí teprve, až býk jeho dvůr opustil. Tento názor jest mylný. Přihlíží-li se k ujednání, že býk byl prodán »ze stáje«, nelze vykládati podíle § 914 obč. z. slova »ze stáje« jinak než tak, že kupitel byl povinen býka ve stáji žalovaného převzíti a ze stáje žalovaného odvésti. Kupitel svěřil odvedení býka Františku R. a ten zase svému synovi Karlu R., jenž si k tomu účelu vzal s sebou Eduarda K. Oba přijeli s nákladním autem na dvůr žalovaného. R. ve stáji býka převzal a vedli jej ze stáje na dvůr, aby zde byl naložen na automobil; úraz se stal žalobci na tomto místě při nakládání býka. Odevzdáními býka zmocněnci kupce Karlu R., ve stáji přešel býk do chování kupitele a zanikla povinnost žalovaného jako chovatele býka, aby se dále staral o jeho potřebné opatření a dohled podle § 1320 obč. zák. Neboť chovatelem podle § 1320 obč. zák. jest rozuměti jen toho, kdo může rozhodovati o způsobu, jak má býti zvíře opatřeno a jak má naň býti dohlíženo (Sb. n. s. č. 549, 7485, 14672). Žalovaný však o tom již rozhodovati oprávněn nebyl, neboť kupitel sám určil, kdy, kými a jakými dopravním prostředkem si býka odveze. Než nehledíc k tomu, bylo také zjištěno, že šafář žalovaného přikázal žalobci, aby pomáhal při nakládání býka, pro kterého přijel s nákladním autem Karel R. z příkazu kupitele býka. Byl tedy žalobce při výkonu této práce, šafářem, žalovaného mu uložené, ve služebním poměru k žalovanému, neboť šafář vystupoval vůči němu za žalovaného zaměstnavatele, a proto byl žalovaný jako zaměstnavatel povinen dbáti povinností v § 1157 obč. zák. mu uložených. Soud odvolací se však, — ač žalobce odvoláním rozsudek prvého soudu v tomto směru napadal, — touto otázkou vůbec neobíral. S hlediska § 1157 obč. zák. jest však pro Úplné vysvětlení a důkladné posouzení rozepře důležité zjistiti, jak bylo místo, na kterém byl býk na nákladní auto naložen, osvětleno a jakým způsobem k úrazu došlo, neboť tyto okolností jsou závažné pro úsudek, zda žalovaný pečoval v dostatečné míře o to, aby byly chráněny život a zdraví zaměstnaného, pokud to bylo možno podle povahy služby.
Citace:
Čís. 15823. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19/1, s. 183-184.