Čís. 16077.

Rekurs podaný Státním pozemkovým úřadem v exekučním řízení po uplynutí rekursní lhůty jest odmítnouti jako opožděný.
(Rozh. ze dne 5. května 1937, R I 458/37.) Srv. rozh. č. 13014 Sb. n. s.
Soud prvé stolice povolil k návrhu vydražitele usnesením ze dne 18. dubna 1936, č. j. E 258/35-34, podle § 237, odst. 3, ex. ř. na vydražených nemovitostech výmaz poznámky, že k dalšímu zcizení nemovitostí je potřebí schválení Státním pozemkovým úřadem a že je vlastník povinen, bude-li příslušným úřadem oznámeno vyvlastnění, přenechati potřebné pozemky pro účely veřejné nebo státní za cenu vlastního nákladu (nabývací), klesne-li však obecná cena pod cenu vlastního nákladu, za cenu obecnou. Dotčené usnesení bylo doručeno Státní obvodové úřadovně pro pozemkovou reformu v P. dne 22. dubna 1936 a ta podala proti němu rekurs teprve dne 11. května 1936, tedy až po uplynutí osmidenní lhůty rekursní (§ 65 ex. ř.). Rekursní soud k rekursu státní obvodové úřadovny pro pozemkovou reformu v P. změnil usnesení soudu prvé stolice a návrh vydražitelův zamítl.
Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil a rekurs dotčené obvodové úřadovny proti usnesení prvého soudu odmítl.
Důvody:
V rozhodnutí č. 9963 Sb. n. s. bylo sice vysloveno, že Státnímu pozemkovému úřadu (jeho obvodové úřadovně) nelze odpírati rekurs do povolení dražebního řízení, i kdyby byl podán až po uplynutí rekursní lhůty, ale ten názor byl opuštěn v rozhodnutí č. 13014 Sb. n. s., v němž bylo vysloveno, že rekurs Státního pozemkového úřadu podaný po uplynutí rekursní lhůty jest opožděný, ježto není opory v zákoně pro názor, že by Státní pozemkový úřad v exekučním řízení byl oprávněn pro účely pozemkové reformy podávati rekursy i po plynutí rekursní lhůty. Na tom stanovisku od té doby nejvyšší soud setrvává a neshledává ani v souzeném případě důvodu, aby se od něho odchýlil. Měl býti proto rekurs státní obvodové úřadovny pro pozemkovou reformu v P. rekursním soudem jako opožděný odmítnut, což dovolací stěžovatel právem vytýká.

Citace:

č. 16077. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19/1, s. 602-603.