Authors:
= Váž. civ., 9 (1927), sv. 2
PDF
— Čís. 7505 —

Čís. 7505.


Do usnesení pozůstalostního soudu, jímž bylo odepřeno schválení kupní smlouvy ohledně nemovitosti, patřící do pozůstalosti, není oprávněna si stěžovati druhá smluvní strana.
(Rozh. ze dne 12. listopadu 1927, R I 878/27.) — Čís. 7506 —
Do usnesení pozůstalostního soudu, jímž bylo odepřeno schválení kupní smlouvy ohledně nemovitosti, náležející do pozůstalosti, stěžoval si kupitel nemovitosti. Rekursní soud napadené usnesení potvrdil. Nejvyšší soud odmítl dovolací rekurs kupitelův.
Důvody:
Dovolací rekurs kupitelův do neschválení trhové smlouvy nelze připustiti. Jednalo by se o mimořádnou stížnost ve smyslu § 16 nesp. říz. Ale kupitel není vůbec jako druhá smluvní strana oprávněn ke stížnosti do odepření pozůstalostního schválení trhové smlouvy. Pozůstalostnímu soudu, jenž má podle § 145 nesp. říz. uděliti schválení, náleží tím právo dozoru nad tím, jak v případech zvláště důležitých nakládá dědic jako zástupce, po případě správce pozůstalosti se jměním posud neodevzdaným. Při tom musí se říditi předpoklady, jež zákon pro takové schválení stanoví. Běží tedy o opatření ohledně jednotlivých věcí pozůstalostních za projednání pozůstalosti (viz nadpis 9. oddílu pat. o nesp. říz.), tudíž o vnitřní úkony pozůstalostní péče, na něž nemá a nemůže míti vliv druhá smluvní strana při zamýšleném zcizení pozůstalostního, ale posud neodevzdaného majetku, nýbrž pouze dědic nebo jeho zákonný zástupce neb opatrovník pozůstalosti, jenž o schválení zakročil (srv. též obdobná rozhodnutí č. 902, 5844, a 6400 sb. n. s.).
Citace:
č. 7505. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/2, s. 498-499.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).