NPD documents search: Váž. civ., 13 (1931), sv. 1

Čís. 10837.

Exekuční zabavení pohledávky nemá v zápětí zánik disposičního práva dlužníka, najmě jeho žalobního práva co do zabaveného nároku. Dlužník nemůže však žalovati o zaplacení, nýbrž jen o složení na soudě, pokud se týče jen toto může býti uloženo poddlužníku. Ztrátu dlužníkova žalobního oprávnění má v zápětí teprve přikázání pohledávky k vybrání.
Otálel-li vymáhající věřitel, jemuž byla dlužníkova pohledávka přikázána k vybrání s jejím vymáháním, jest i dlužník oprávněn navrhnouti, by bylo zrušeno přikázání pohledávky liknavému věřiteli a by byl zřízen exekučním soudem opatrovník, by vybral zabavenou pohledávku.
(Rozh. ze dne 30. května 1931, Rv I 1020/30.)
Pohledávka žalobců za žalovaným byla zabavena a přikázána k vybrání třetí osobě. Žalobou, o niž tu jde, domáhali se žalobci na žalovaném zaplacení pohledávky. Procesní soud prvé stolice uznal podle žaloby, odvolací soud žalobu zamítl.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Jakž plyne z §§ 294 a 308 ex. ř. a dovolací soud již mnohokráte uznal (srovnej rozhodnutí čís. 4292, 5655, 6940, 8682 sb. n. s.) nemá exekuční zabavení pohledávky v zápětí zánik disposičního práva dlužníka, najmě jeho žalobního práva co do zabaveného nároku. Dlužník může zabavenou pohledávku zažalovati, jenže nemůže vzhledem k zákazu § 294 ex. ř. žalovati o zaplacení, nýbrž jen o složení na soudě, pokud se týče jen toto může býti uloženo na dlužníkovu žalobu žalované straně (sb. n. s. čís. 3369, 4746). Ztrátu dlužníkova žalobního oprávnění má v zápětí teprve přikázání pohledávky k vybrání (§ 308 ex. ř.), (sb. n. s. 9247). K vývodům dovolatelů jest uvésti toto; Zápovědí podle § 294 ex. ř. pozbývá dlužník práva nakládati s pohledávkou a se zástavou snad pro ni zřízenou. Přikázáním pohledávky k vybrání (§ 308 ex. ř.) dostává se vymáhajícímu věřiteli oprávnění, by vlastním jménem v zastoupení a na účet dlužníka vymáhal přikázanou pohledávku a, je-li pro přikázanou pohledávku již zahájena exekuce, by v exekuci pokračoval. Dlužníku přiznává § 310 ex. ř. ve sporu jen postavení vedlejšího intervenienta. Věřitel, jemuž byla pohledávka přikázána, má podle § 308 ex. ř. v zahájené rozepři postavení žalobce, kdežto dlužník ustupuje do pozadí (§ 310 ex. ř.). (Viz rozhodnutí čís. 9373 sb. n. s.). V souzeném případě byla zažalovaná pohledávka podle zjištění nižších soudů usnesením soudu ze dne 7. března 1929 zabavena a přikázána vymáhajícímu věřiteli k vybrání pro vykonatelnou peněžitou pohledávku. Podle zjištění odvolacího soudu bylo toto usnesení doručeno žalobcům dne 8. března 1929 a nabylo moci práva. Žaloba byla však podána teprve 12. března 1929, po doručení onoho usnesení. Žalobci nebyli tudíž, pokud pohledávka byla zabavena a přikázána k vybrání, oprávněni podati žalobu, nýbrž měli, otálel-li vymáhající věřitel s vymáháním, učiniti návrh, by bylo zrušeno přikázání pohledávky liknavému věřiteli a by exekučním soudem byl zřízen opatrovník, by vybral zabavenou pohledávku (§ 310 ex. ř. a motivy str. 224, Mat. I 571, srv. Neumann k § 310 ex. ř.).

Citace:

Čís. 10837. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 790-791.