Čís. 4521.Skutková podstata padělání soukromé listiny podle § 403 čís. 1 tr. zák. jest dokonána i tehdy, odevzdal-li pachatel padělanými podpisy opatřený směnečný blanket, který není směnkou ve smyslu směnečného zákona, k dalšímu použití třetí osobě.(Rozh. z 5. listopadu 1932, Zm IV 160/32.)Obžalovaný J. G. dluhoval J. H-ovi za oblek 1 140 Kč. K zajištění této pohledávky odevzdal J. H-ovi dva nevyplněné směnečné blankety s dvěma padělanými podpisy. Za to byl obžalován pro zločin padělání směnek podle § 403 čís. 1 tr. zák. Soud prvé stolice odsoudil obžalovaného jen pro přečin úvěrového podvodu podle § 384 tr. zák., maje za to, že směnečné blankety s padělanými podpisy nejsou ještě směnkami ve smyslu směnečného zákona a že ani jich vlastník (držitel), ježto mezi stranami nebylo o tom dohody, není oprávněn dodatečně je vyplniti. Odvolací soud k odvolání veřejného žalobce zrušil tento rozsudek ve výroku o kvalifikaci a kvalifikoval čin obžalovaného jako zločin padělání soukromých listin podle §§ 401, 403 čis. 1 tr. zák.Nejvyšší soud zmateční stížnost obžalovaného zamítl.Z důvodů:Uplatňuje zmatek podle § 385 čís. 1 b) tr. ř. stěžovatel namítá, že odvolací soud mylně kvalifikoval jeho čin jako zločin podle §§ 401, 403 tr. zák., poněvadž na směnce (správně na směnkách) jest jen jediný podpis; že na směnkách není podepsán vydatel a proto že jsou směnky ty již tím neplatné a nehodí se podle směnečného zákona k eskomptování; kdo by chtěl směnky upotřebiti, musel by sám padělati na nich další podpis. Dále namítá, že poškozený při náležité opatrnosti mohl ihned zjistiti, že odevzdané mu směnečné blankety jsou úplně bezcenné. Stěžovatel z těchto důvodů má za to, že za správnou může býti považována jen kvalifikace, na kterou uznal soud první stolice. Tento názor stěžovatelův je mylný. Stěžovatel, opatřiv směnečné blankety padělanými podpisy a odevzdav je bez jakékoliv výhrady ohledně dalších jich vyplnění J. H-ovi k použití, dal zřejmě na jevo, že souhlasí, aby je tento podle předpisů směnečného zákona vyplnil, k čemuž J. H. jako majitel těchto biancosměnek byl vzhledem k předpisu (2) odst. § 6 zákona z 13. prosince 1927, čís. 1 sb. z. a n. z roku 1928 oprávněn. Proto, i když J. H. ony směnečné blankety nevyplnil, tak že podle předpisů směnečného zákona směnkami nejsou, jsou přece směnkami podle předpisu § 403 čís. 1 tr. zák., poněvadž obžalovaný činností shora uvedenou vykonal vše, co ke skutkové podstatě tohoto trestného činu náleží, a čin byl dokonán tím, že blankety s padělanými podpisy byly obžalovaným k dalšímu jich použití jako směnek třetí osobě odevzdány. Odvolací soud se tedy nemýlil, uznav z důvodů uvedených v jeho rozsudku, že čin obžalovaného naplňuje skutkovou podstatu zločinu padělání soukromé listiny podle §§ 401, 403 čís. 1 tr. zák. Zmateční stížnost byla proto v této části jako bezpodstatná podle 1. odst. § 36 por. nov. zamítnuta.