Lužice a Slezsko.Profesor Kapras neustává všímati si lužických a slezských poměrů. Jde tu o stále pokračující řadu tu drobnějších, onde větších prací, jež také plní svůj propagační účel, neboť je stále nutno buditi zájem o tyto země. O Lužici vydal v Česko-lužické knihovničce (čís. 2.) knížku »Lužice jako menšina« (1927, Praha, Spolek Ad. Černý, 16, str. 42), v níž ve 4 kapitolách probral celé lužické právní dějiny. Nejprve podává státoprávní vývoj poměru Lužic k českému státu, dále národní vývoj Srbů lužických, pak píše o lužické otázce na kongresu pařížském a konečně nastiňuje stav nynější. Bude tedy tato knížka zajímati také po stránce mezinárodněprávní. — O Slezsku především podal v »Slezském sborníku« (II., 1927, str. 429—438) s obvyklou podrobností a důkladností bibliografii pro Slezsko (»Z literatury o dějinách Českého Slezska«), takže nyní máme již bibliografickou příručku pro tuto zemi. Dále nákladem Okres. a osvětového sboru v Opavě vydal knížku »České Slezsko a státní převrat« 16°, str. 36), jež sleduje slezské dějiny od nejstarší doby až do stavu nynějšího. Kromě těchto publikací napsal životopisnou studii o slezském buditeli a spisovateli Josefu Zukalovi do »Památníku Matice Slezské« (1927). Ča