Č. 3085.

Státní občanství: * Výrok o pozbytí stát. občanství čsl. z důvodu vstoupení do služeb cizího státu nemůže býti založen toliko na výnosu min. s plnou mocí pro správu Slovenska ze 3. března 1920 č. 1925 pres.
(Nález ze dne 10. ledna 1924 č. 110).
Věc: Viktor P. v Nitře (adv. Dr. Rábí z Prahy) proti ministru s plnou mocí pro správu Slovenska stran státního občanství.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Ministr pro Slovensko vydal nař. rozhodnutí tohoto znění:
»Viktor P., narozený roku 1902 v Nitře a tamtéž původně domovským právem příslušný, toho času aspirant poštovního úřadu v Nitře, zastával do 22. prosince 1919 službu podporučíka maďarského státu, v důsledku čehož ve smyslu nař. ministra pro Slov. z 3. března 1920 č. 1925 pres. čsl. státní občanství a tím i domovskou příslušnost ztratil.«
Stížnost do ionoto rozhodnutí podanou shledal nss důvodnou.
Žal. úřad založil své rozhodnutí jedině na skutkové okolnosti, že st-l zastával do 22. prosince 1919 službu podporučíka v maďarském vojsku a odvolal se jako na právní normu, o niž svůj výrok opřel, na své nař. z 3. března 1920 č. 1925. Nař. to, které nebylo vyhlášeno, nelze však pokládati za obecně závaznou právní normu, jež by mohla platně upraviti zánik státního občanství, jehož úprava je vyhrazena v § 4 úst. zák. z 9. dubna 1920 č. 236 Sb., nýbrž jen za instrukci danou nižším úřadům, nehledě ani k tomu, že bylo vydáno v době pozdější, kdy st-l nesporně již nebyl ve službách uherského státu.
Nař. to nelze tudíž pokládati za právní pramen, který by mohl býti základem pro řešení sporného případu a nemohla jím také dosud platná zákonná právní ustanovení o nabývání a pozbývání státního občanství býti zrušena.
Dle § 3 uvedeného úst. zák. platí o nabývání a pozbývání státního občanství dosavadní ustanovení, pokud nebyla tímto zákonem změněna.
Pro tento případ mohla by přicházeti v úvahu jen ustanovení zák. čl. L: 1879, který uvedeným úst. zák. nebyl dotčen, a podle jehož § 30 mohou příslušné úřady vysloviti ztrátu státního občanství toho, kdo bez jejich dovolení vstoupil do služeb cizího státu, když na jejich vyzvání v ustanoveném čase ze služby té nevystoupí.
Tohoto ustanovení se úřad v nař. rozhodnutí nedovolává a také netvrdí, že by zde byly dány všechny předpoklady, které paragraf ten pro tento případ stanoví.
Dovolává-li se žal. úřad ustanovení toho teprve v odvodním spisu, nemůže nss k tomu přihlížeti, poněvadž přezkoumává nař. rozhodnutí jen dle jeho obsahu Ostatek ani ze spisů není patrno, že by byl úřad zjišťoval, jsou-li dány předpoklady uvedeným ustanovením žádané, zejména i zda st-l měl svobodnou vůli jednání, pokud byl ve službách cizího státu a zda si byl vědom své státní příslušnosti.
Poněvadž tedy nař. rozhodnutí nemá dostatečného podkladu ani skutkového ani právního, odporuje zákonu a bylo je proto zrušiti.

Citace:

č. 3085. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 252-253.