NPD documents search: Všehrd, 10 (1929) - Ústředí báňských revírních rad

Čís. 5133.

Násilí ve smyslu § 4, odst. 2 zák. čl. XL:1914 spočívá i v tom, že pachatel silou a proti vůli orgánu vrchnosti odňal zabavený a orgánem vrchnosti do držby převzatý předmět z držby té osoby, jíž jej úřední orgán při výkonu exekuce odevzdal do úschovy za účelem dalšího opatření.
(Rozh. ze dne 17. listopadu 1934, Zm IV 192/34.) Oba soudy nižších stolic uznaly obžalovanou A. ,K. vinnou přečinem násilí proti orgánu vrchnosti podle § 4, odst. 2 zák. čl. XL:1914. Činu toho se dopustila tímto způsobem: Když berní vykonavatel M. Č. v přítomnosti svého pomocníka Š. J. a obecního strážníka chtěl z příkazu berního úřadu v T. provésti u M. B. úschovu jeho věcí, zabavených mu pro daňové nedoplatky, a odnésti je na obecní dům, přiskočila obžalovaná A. K. k Š. J. a vyrvala mu z rukou zabavené housle. Tyto housle bernímu vykonavateli ani na opětovné vyzvání nevydala a tím zamýšlený úřední výkon zmařila.
Nejvyšší soud zmateční stížnost obžalované zamítl.
Z důvodů:
S hlediska důvodů zmatečnosti podle bodů 1 a), b) § 385 tr. ř. namítá stěžovatelka, že se nedopustila násilí ani nebezpečné hrozby proti nikomu, obzvláště ne proti úřednímu orgánu a že za takového nemůže býti považován potulný cikán J., který při výkonu exekuce byl přítomen; celý případ že může býti považován za pouhou neposlušnost vůči úřednímu orgánu a může býti kvalifikován pouze jako urážka na cti, pro kterou však na stěžovatelku obžaloba nebyla podána. Podle zjištěného skutkového stavu však obžalovaná pomocníku berního vykonavatele M. Č. Š. J-ovi vytrhla z rukou housle, které jmenovaný berní vykonavatel z příkazu berního úřadu v T. pro daňové nedoplatky zabavil a Š. J-ovi k odnesení za účelem úschovy odevzdal a že neuposlechla výzvy berního vykonavatele, aby housle vydala, při čemž prohlásila v maďarské řeči: »Přicházíte sem jako loupežníci, chcete rabovati, odtud nic neodnesete.« Tento čin soudy nižších stolic správně kvalifikovaly jako přečin násilí proti orgánu vrchnosti podle § 4, odst. 2 zák. čl. XL:1914, neboť násilí jest podle zákona dáno i tím, že zabavený a do držby orgánu převzatý předmět jest silou a proti vůli jednajícího orgánu vrchnosti odňat z držby osoby, které úřední orgán při výkonu exekuce předmět ten odevzdal do úschovy za účelem dalšího opatření. V tomto smyslu obžalovaná též násilí vykonala. Další námitky zmateční stížnosti, že celý případ zavinil sám berní vykonavatel M. Č., který se obžalované ani nelegitimoval a jenž neměl k úřednímu výkonu bráti jako pomocníky cikány, že úschova zabavených houslí, majících hodnotu několika korun, byla bezúčelná a že nebylo potřebné, aby berní vykonavatel k tomuto úkonu používal pomocníků, jsou bezvýznamné, když stěžovatelka proti zjištěním odvolacího soudu ani sama netvrdí, že berního vykonavatele M. Č. neznala a že nevěděla, že jde o úřední výkon, že úschova zabavených houslí nepatřila do oboru působnosti berního vykonavatele a tento že překročil obor své působnosti, když housle chtěl vžiti do úschovy a když za tím účelem housle odevzdal Š. J-ovi, kterého přibral jako pomocníka k svému úřednímu jednání.

Citace:

Čís. 5133. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1935, svazek/ročník 16, s. 434-435.