Čís. 1346.

I ku škodné zvěři náleží (na Moravě) přivlastňovací právo toliko pánu honitby.
(Rozh. ze dne 12. listopadu 1923, Kr II 556/22).
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku zemského trestního soudu v Brně ze dne 6. července 1922, pokud jím byl stěžovatel uznán vinným zločinem nedokonané krádeže dle §§ 8, 171, 173, 174 II a) tr. zák.
Důvody:
I když přisvědčiti jest zmateční stížnosti, že nyní platný honební zákon pro Moravu ze dne 26. července 1912 čís. 4 zem. zák. z roku 1914 neřeší přímo otázku okupačního práva k zvěři dravé, mohou dle ustanovení § 64, odstavec druhý cit. zák. lišky, kuny lesní a skalní atd. v území honitby osobami třetími býti chytány, usmrcovány a přivlastňovány jen na základě písemného povolení pána honitby; i při naháňkách politickým úřadem na vyhubení škodné zvěře dle §u 65 odstavec pátý nařízených připadne skolená zvěř osobě k honu oprávněné onoho obvodu, v němž byla skolena (§ 65 poslední odstavec). Z toho plyne, že zákon přiznává toto právo přivlastňovací toliko pánu honitby samému. Veškeré pochybnosti odstraňuje však porovnání se staršími předpisy, totiž předpisy honebního řádu ze dne 28. února 1786, jenž v §u 1. vyhražuje právo okupační ohledně veškeré zvěře, ať užitečné ať škodlivé, v území honitby se nacházející, majiteli honitby. Byť i honební zákon pro Moravu vykonávání honebního práva definoval jako výlučné právo, lovná zvířata v honebním jejich revíru se vyskytující hájiti, stíhati, zabíjeti atd. ... sobě přivlastňovati, kuny mezi lovnými zvířaty však neuvádí, přece vysvítá již z toho, že zákon činí právo cizí osoby, taková zvířata si přivlastňovati, závislým na písemném povolení pána honitby, že ani ohledně těchto zvířat neuvolnil výhradné právo okupační majitele honitby ve prospěch osob cizích. Dle toho dopouštějí se tyto osoby neoprávněným přivlastněním si takovéhoto zvířete v cizí honitbě ne toliko deliktu policejně trestného, nýbrž i krádeže ve smyslu §u 171, po případě §§ 174 II f) tr. zák.

Citace:

č. 1346. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5, s. 479-480.