Č. 2618.Stavovské označení inženýr. — Školství: S výjimkou posledního odstavce § 3 vl. nař. z 10. listopadu 1921 č. 411 Sb., jsou odborné a školám těmto odborně rovnocenné ve smyslu § 5 cís. nař. ze 14. března 1917 č. 130 ř. z. uvedeny v tomto paragrafu taxativně. — Vyšší škola lesnická v Bělé pod Bezdězem ke školám těm nepatří.(Nález ze dne 7. září 1923 č. 15 123.)Věc: Adolf Sch. v M. proti ministerstvu veřejných prací o povolení stavovského označení »inženýr«.Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.Důvody: Nař. rozhodnutím nevyhovělo min. veř. prací žádosti st-lově, aby mu bylo podle § 5 cís. nař. ze 14. března 1917 č. 130 ř. z. dovoleno užívati stavovského názvu »inženýr«, z důvodu, že jeho předběžné odborné vzdělání školní není takové, jaké žádá jmenované nařízení.O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvážil nss toto:Žal. úřad, zamítaje žádost st-lovu o přiznání stavovského názvu »inženýr«, vycházel z náhledu, že lesní škola v Bělé nepatří mezi učeliště, jichž absolventům cís. nař. č. 130 ex 1917 poskytuje nárok na přiznání stavovského označení »inženýr«.V tom právě spatřuje stížnost nezákonnost, avšak neprávem.V 8 cís. nař. ze 14. března 1917 č. 130 ř. z. byl ministr veř. prací zmocněn, aby v mezích ustanovení tohoto cís. nař. vydal ve shodě s ostatními zúčastněnými ministry další potřebná opatření. V tom jest zahrnuto také zmocnění určiti specielně odborné školy, které v § 5 cís. nař. toliko dle druhu jsou uvedeny, a určiti také ústavy těmto školám na roveň postavené. To se stalo v § 3 prov. nař. z 10. listopadu 1921 č. 411 Sb.; vypočtení škol a ústavů tam obsažené jest pokládati za taxativní, neboť jen ohledně cizozemských škol vyhradil posl. odstavec § 3 úřadu právo, aby podle posudku příslušného ministerstva rozhodl, zdali i jiná, nežli v § 3 vypočtená učiliště jest pokládati za rovnocenná se školami odbornými tam uvedenými.Tomu nijak neodporuje, jak se domnívá stížnost, bod 3 b) § 2 prov. nař. který, jednaje o instruování žádostí za přiznání titulu inženýra, mluví jen genericky o školách určitých odborů a o školách jim rovnocenných, když toto druhové označení škod hned v následujícím §u doplněno jest specielním jich výpočtem.V daném případě jde o odborné studium lesnické; stopují-li se v zákonných předpisech ustanovení, jež se odnášejí ke školám tohoto druhu, shledá se, že § 2 odst. 1 lit. c) uvádí v tomto oboru vysokou školu zemědělskou pro zemědělské a lesnické studium. Dále v odst. 2 téhož § se uznává rovnocennou lesnická akademie v Mariabrunnu. Absolventům těchto škol přísluší za podmínek v cís. nař. uvedených název inženýra již ze zákona samého. Dle § 3 prov. nař. pak za školy rovnocenné se školami v § 5 cís. nař. uvedenými prohlášeny jsou ze škol zemědělských pouze hospodářské akademie v Táboře, Libverdě a Košicích. Lesnická škola v Bělé není uvedena ani v cís. nař., ani v nařízení prováděcím. Spatřuje-li stížnost vadu řízení v tom, že žal. úřad nevyšetřoval, zdali lesnická škola v Bělé pod. B., která není školou cizozemskou, může býti pokládána za rovnocennou se školami v § 5 cís. nař. uvedenými, jeví se výtka ta bezdůvodnou vzhledem k tomu, co bylo svrchu uvedeno o § 3 prov. nař.Není tedy proti zákonu, vyslovilo-li nař. rozhodnutí, že předběžné vzdělání st-lovo získané na lesnické škole v Bělé není takové, jaké žádá cís. nař. č. 130 ex 1917.Protože pak pro povolení užívati označení »inženýr« zákon žádá určité předběžné vzdělání a praktickou činnost předepsané kvalifikace komulativně, stačí již nedostatek jedné z těchto podmínek k odepření žádaného povolení. Stížnost projevila ještě ke konci mínění, že žádost st-lova, byvši podána před vyhlášením prováděcích předpisů, neměla býti podle nich posuzována. Proti tomu stačí uvésti, že výrok úřadu, jímž se propůjčuje právo na označení stavovské, jest povahy konstitutivní a akt takový říditi se musí zákonem, který tu jest a působí v době vydání jeho, byť i příslušná žádost za platnosti jiného zákona byla podána.Tím jest vyloženo, že tu není ani stížností vytýkané nezákonnosti, ani vadnosti řízení, a bylo proto stížnost zamítnouti jako bezdůvodnou.