NPD documents search: Váž. civ., 18 (1936)

Čís. 15689.

Byla-li požární náhrada za zhořelé stavení, určená k jeho znovuzřízení a doplnění příslušenství, složena u soudu až po jeho znovuzřízení a poté rozvržena, řídí se oprávněnost dovolacího rekursu podle zásad řízení nesporného.
(Rozh. ze dne 18. prosince 1936, R II 482/36.) Hasičská vzájemná pojišťovna v B. složila u prvého soudu podle § 1425 obč. zákona pojistné za zhořelý dům, jež prvý soud po jednání s přihlášenými věřiteli rozdělil, nevzav zřetele k přihlášce pohledávky fy. Ondřej F. proto, že z kupu, o nějž přihláška se opírá, sešlo, a že pohledávka sama byla jak co do důvodu, tak co do přiměřenosti popřena. Rekursní soud nevyhověl rekursu firmy Ondřej F.
Nejvyšší soud nevyhověl jejímu dovolacímu rekursu.
Důvody:
Z podání Hasičské vzájemné pojišťovny v B. o složení peněz u okresního soudu ve S., jest patrné, že mělo býti použito požární náhrady za stavení k jeho znovuzřízení a doplnění příslušenství (§ 80, odst. 1 zák. o pojistné smlouvě ze dne 3. července 1934 č. 145 Sb. z. a n.). Ze spisů se pak podává, že skutečně došlo k znovuzřízení poškozeného stavení a že složených peněz se má dostati věřitelům za dodávky pro novostavbu. Nejde tedy o rozvrh požární náhrady podle §§ 79, odst. 5, a 81, druhé věty uved. zákona, a je složení peněz u soudu posuzovati, i pokud v nich jest zahrnuta požární náhrada za budovu a příslušenství, ve smyslu § 1425 obč. zák., takže při vydání jejich jest postupovati podle pravidel řízení nesporného. Dovolací rekurentka napadá usnesení rekursního soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvé stolice, takže podle § 46, odst. 2 zákona ze dne 19. června 1931 č. 100 Sb. z. a n. jest dovolací rekurs přípustný jen z důvodů uvedených v tomto zákonném ustanovení. Z těch uplatňuje dovolací rekurentka toliko nezákonnost. Při tom však ani nedoličuje, že by se napadené usnesení příčilo jasnému a nepochybnému znění nebo smyslu zákona, a její vývody, kterými se snaží nezákonnost dolíčiti, obsahují v podstatě jen výtky nesprávného právního posouzení.

Citace:

Čís. 15689.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 1204-1205.