Čís. 1347.

Pokud stát (vojenská správa) může na řádném soudě vymáhati vrácení peněz, jež bývalou rak. uherskou vojenskou správou neprávem byly vyplaceny tehdejšímu příslušníku rak. uher. branné moci.
(Rozh. ze dne 13. prosince 1921, R I 1489/21.)
Československý erár domáhal se na žalovaném vrácení tabákového reluta, jež mu bylo v červnu 1918, prý omylem, vyplaceno. Žalovaný byl tehdy podplukovníkem v rak uh. armádě. Procesní soud prvé stolice žalobu zamítl z důvodů věcných. Odvolací soud zrušil sám od sebe napadený rozsudek i předchozí řízení jako zmatečné pro nepřípustnost pořadu práva a žalobu odmítl. Nejvyšší soud zrušil usnesení odvolacího soudu a uložil mu, by, nehledě k domnělému důvodu zmatečnosti, vyřídil odvolání.
Důvody:
Dle výsledků dosavadního řízení není tu předpokladů zákona ze dne 6. června 1887, čís. 72 ř. zák., jehož odvolací soud se dovolává pro svůj názor, že v této věci pořad práva toho času jest vyloučen; — neboť jednak není se dle obsahu žaloby domáháno náhrady škody, způsobené porušením povinnosti služební, jak dotyčný zákon všeobecně předpokládá (§ 1), jednak není ani tvrzeno, že byl vojenskými úřady vydán nález náhradní, kterému bylo by lze odporovati žalobou teprve po vyčerpání administrativního pořadu instančního (§ 2), nebo předtím odporem s účinkem, naznačeným v § 3. Dle přednesu žalující strany, který, dokud nebyl vyvrácen, jedině jest rozhodující, jde o nárok na vrácení částek, které byly bývalou rak. uh. vojenskou správou neprávem vyplaceny žalovanému, jenž dnes není v činné službě vojenské. Rozhodovati o takových nárocích přísluší dle § 1 j. n. řádným soudům, pokud není sporno, že příjemce neměl nároku na dávku, nebo správními úřady bylo rozhodnuto, jakou měrou měl nárok na dávku, poněvadž poměr práva veřejného netřeba tu vůbec bráti na přetřes (srv. Pražák: Spory o příslušnost I. str. 171). V těch směrech nebylo ovšem dosud nic zjištěno. Názor soudu odvolacího, že pořad práva jest — alespoň toho času — vyloučen a proto rozsudek prvého soudu a předchozí řízení jsou zmatečny dle § 477 čís. 6 c. ř. s., — nemá tudíž ve výsledcích dosavadního řízení opory, i bylo proto vyhověno rekursu žalující strany, usnesení odvolacího soudu zrušeno a jemu nařízeno, by, nehledě k uvedenému důvodu zmatečnosti, vyřídil odvolání žalobcovo.

Citace:

Čís. 1347. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1923, svazek/ročník 3, s. 886-887.