Potvrzení soukromých zaměstnavatelů o době a způsobu zaměstnání.

(§ 1163 obč. zák., § 24 zák. č. 244/1922 Sb. z. a n., § 46 vl. nař. č. 113/1926 Sb. z. a n., § 44 zák. č. 154/1934 Sb. z. a n.)
Jelikož vzešly pochybnosti, zda a jakému kolku podléhají potvrzení o době a způsobu zaměstnání, a zda a jaká dávka za úřední úkon se za vydání těchto potvrzení vybírá, dalo ministerstvo financí výnosem ze dne 8. listopadu 1937, č. j. 129493/37-V/14b toto poučení:
Potvrzení soukromých zaměstnavatelů o době a způsobu zaměstnání, a to bez ohledu na to, zdali jsou vydána při skončení služebního poměru nebo v době jeho trvání, podléhají kolku
a) za Kč 5 za každý arch, je-li potvrzení vydáno osobám jiným než uvedeným zde doleji ad b), a
b) za Kč 1 za každý arch, je-li potvrzení vydáno služebnictvu, tovaryšům, učňům, nádeníkům a vůbec osobám žijícím z výdělku nepřevyšujícího nádenickou mzdu.
Státní dávka za úřední úkon za vydání těchto potvrzení rovněž se nevybírá, neboť není proto zákonného podkladu. Taktéž obecní poplatky za úřední úkony, — pokud jsou v obci vybírány — nemůže obec co zaměstnavatel za vydání těchto potvrzení vybírati.
Poplatek z uvedených potvrzení je povinna zapraviti podle § 64, č. 3 popl. zák. a § 89, písm. b) popl. prav. osoba, pro kterou bylo potvrzení vydáno (zaměstnanec), a ručí zaň podle § 71, č. 1, písm. a) zák. a § 94, č. 1 popl. prav. osoba, která potvrzení vyhotovila (zaměstnavatel), pokud není od poplatku osobně osvobozena, jako na př. státní úřad.
K tomuto výnosu upozornilo ministerstvo spravedlnosti, že podle shora uvedených předpisů zhostí se zaměstnavatel, pokud jest povinen vydati zaměstnanci potvrzení na svůj náklad (t. j. při skončení pracovního poměru), této povinnosti jedině tím způsobem, že vydá zaměstnanci potvrzení ve formě, která zaměstnanci žádných nákladů nezpůsobí. Poněvadž pak k řádnému splnění poplatkové povinnosti je třeba, aby bylo potvrzení psáno na papíře již opatřeném kolkem a to tak, aby dolní barevná část kolku byla přepsána jedním řádkem textu, nikoli však nadpisem (srov. nař. ministerstva financí z 28. března 1854, čís. 70 ř. z., §§ 3 a 20 popl. prav.), jest zaměstnavatel v těchto případech povinen vydati zaměstnanci potvrzení potřebným kolkem již opatřené. Vydáním potvrzení nekolkovaného nesplnil by zaměstnavatel svou povinnost tak, jak to příslušným předpisům odpovídá. Zaměstnanec by tedy takové potvrzení mohl odmítnouti, stejně jako může odmítnouti potvrzení nesprávné nebo potvrzení s nepřípustnými zápisy, poznámkami atp., mohl by pak žalovati na vydání řádného potvrzení a byla-li mu způsobena škoda, i na náhradu této škody (srov. na př. Dr. Rouček v Komentáři k československému obecnému zák. obč., díl 5., str. 315).
Frydrych.

Citace:

Ze Sociálního ústavu Československé republiky.. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1931, svazek/ročník 12, číslo/sešit 9, s. 283-284.