Všehrd. List československých právníků, 10 (1929). Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 314 s.
Authors:
= Všehrd, 11 (1930)
PDF

Systémy smírčího a rozhodčího řízení ve věcech pracovních

 docházejí stále většího rozšíření. Podle nedávno provedené ankety úřadem statisticky práce ve Spojených státech severoamerických obsahují kolektivní smlouvy téměř všech oborů živnostenského podnikání ustanovení o řešení sporů z poměru pracovního. Převládá tu autonomní ustanovení orgánů tyto spory rozhodujících na rozdíl od systémů jiných států, kde zase bývají tyto spory svěřovány zvláštním orgánům zřízeným zákonem. V Norsku byla nedávno věc upravena všeobecným zákonem o sporech pracovních, který obsahuje přísná opatření proti nezákonnému přerušení práce, jež se trestá pokutami od 5 do 2500 korun a vězením do 3 měsíců. K rozhodnutí o tom, zda v tom kterém případě jest přípustno přerušení práce, jest výlučně příslušným rozhodčí soud, skládající se z předsedy a dvou členů jmenovaných králem a dvou delegátů zaměstnavatelů a zaměstnanců. (Podobné prohlašování »práva na stávku neb výluku« rozhodčím soudem je zavedeno v Australii. Všehrd IX., str. 252.) Výrok rozhodčího soudu platí pouze 2 léta, každá ze stran má však právo žádati i dříve za jeho revisi, změní-li se podstatně pracovní a mzdové poměry. Ve Francii byla právě podána osnova zákona (Loucherova), kterým má býti nově upravena materie, jíž obsahuje nyní platný francouzský zákon z r. 1892 o řízení smírčím a rozhodčím. Nová úprava týká se jen řízení smírčího, které má býti obligatorní při všech pracovních sporech v průmyslu. Osnova stanoví pokuty 16—1000 franků pro zaměstnavatele neb dělníky, kteří by odepřeli podrobiti se smírčímu řízení, mařili volbu delegátů neb ztěžovali činnost smírčí komise. Jako smírčí orgány fungují dle velikosti oblasti, na níž se spor vztahuje, buď krajský prefekt neb ministerstvo práce spolu s delegáty obou stran. Důvodová zpráva uvádí, že zákon chce touto úpravou zabrániti hlavně kolektivním sporům organisací zaměstnavatelských a dělnických, neboť význam těchto organisací vzrůstá tak, že je nutno učiniti podobná opatření.
K. Gerlich.
Citace:
Systémy smírčího a rozhodčího řízení ve věcech pracovních. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1930, svazek/ročník 11, číslo/sešit 1, s. 40-40.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).