NPD documents search: Boh. adm., 10 (1928), sv. 1

Čís. 6465.

O námitkách proti soudní výpovědi (§ 571 c. ř. s..) jest jednati v řízení sporném. Dospěje-li soud k poznání, že právní poměr spadá pod zákon na ochranu nájemců, jest výpověď rozsudkem zrušiti pro nedostatek věcného a právního podkladu.
(Rozh. ze dne 11. listopadu 1926, R I 790/26.)
Námitkám proti soudní výpovědi z bytu procesní soud prvé stolice nevyhověl a ponechal výpověď v platnosti. K odvolání žalovaného zrušil odvolací soud napadený rozsudek i s předchozím řízením pro zmatečnost a odmítl návrh na vydání soudní výpovědi z bytu. Důvody: Dům, v němž jest vypovězený byt, není ve správě státu po rozumu §u 31 čís. 3 zák. čís. 48/1925 sb. z. a n. a není vyňat z účinků zákona o ochr. náj. Žalobce mohl nájemní smlouvu se žalovaným vypověděti podle § 1 (1) zákona jen se svolením soudu prvé stolice z důležitého důvodu podle § 1 (2) a § 3 zákona v nesporném řízení. Soud prvé stolice, vydav soudní výpověď podle § 562 c. ř. s., přijav námitky proti výpovědi, projednav rozepři o nich a vydav napadený rozsudek, jednal o věci z pořadu práva vyňaté. Napadený rozsudek a předchozí řízení jsou zmatečné podle § 477 čís. 6 c. ř. s. a na zmatečnost tuto bylo podle § 42 odstavec prvý j. n. a § 494 c. ř. s. odvolacímu soudu hleděti. Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a uložil odvolacímu soudu, by bez ohledu na použitý zrušovací důvod dále jednal po zákonu o odvolání žalovaného.
Důvody:
Nelze souhlasiti s názorem odvolacího soudu, že věc patří na pořad řízení nesporného, neboť vypovídající strana nedomáhá se soudního svolení k výpovědi ve smyslu §u 4 zákona o ochraně nájemníků ze dne 26. března 1925, čís. 48 sb. z. a n., zde v úvahu přicházejícího, nýbrž dala odpůrci soudně výpověď. Prvý soud, přijav a doručiv tuto výpověď, právem jednal o námitkách, zavčas podaných podle §u 571 c. ř. s. v řízení sporném a rozhodl podle §u 572 c. ř. s. o účinnosti výpovědi správně rozsudkem. Ani řízení ani rozsudek prvého soudu nejsou tedy zmatečnými ve smyslu §u 477 čís. 6 c. ř. s., a bylo proto žalobcovu rekursu vyhověno a rozhodnuto, jak se stalo. Setrvá-li odvolací soud na svém právním názoru, že právní poměr, o nějž jde, podléhá ochraně nájemníků, nezbude mu, než, by vyřkl rozsudkem, že výpověď pro nedostatek věcného a právního podkladu se zrušuje (sb. n. s. 3437).

Citace:

č. 6465. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 605-606.