Čís. 16178.

Vázne-li na nemovitosti poznámka pořadí pro zamýšlené zadlužení (§ 53 knih. zák.), nelze bez předložení usnesení povolujícího tuto poznámku povoliti odepsání části knihovního tělesa bez přenesení poznámky pořadí.
(Rozh. ze dne 8. června 1937, R II 182/37.)
František a Marie T., domkáři v M., kteří koupili, od knihovní vlastnice Marie C. pozemek č. kat. 2959 louka, zapsaný ve vložce č. 39 v M., navrhli, aby byl podle kupní smlouvy ze dne 17. července 1936 a prohlášení o propuštění ze zástavy ze dne 6. a 22. srpna 1936 odepsán ve vložce č. 39 bez závad pozemek č. kat. 2959 louka a aby byl připsán ve vložce č. 306. Knihovní soud povolil žádané zápisy. Rekursní soud zamítl knihovní návrh. Důvody: Odepsání pozemkové parcely č. kat. 2959 z vložky č. 39 bez zřetele na váznoucí na něm poznámku pořadí pro zápůjčku 15000 Kč s přísl. s účinností do 24. srpna 1937 se stalo neprávem a v rozporu s předpisy § 11 knih. zák. a §§ 1, 2 zák, č. 18/1869 ř. z., neboť nebyl prokázán souhlas osoby oprávněné z dotčené poznámky s odepsáním bez závad. Bylo proto vyhověti rekursu Dr. Alfréda B., který k průkazu svého rekursního oprávnění předložil výměr podaný podle § 54 knih. zák. okresním soudem ve V. dne 24. srpna 1926, č. d. 562/36.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Stěžovatelům jest ovšem přisvědčiti, že knihovní poznámkou pořadí pro zamýšlené zadlužení (§ 53 knih. zák.) nevzniká ještě věcné právo ve smyslu § 11 knih. zák. a §§ 1 až 3 zák. ze dne 6. února 1869, č. 18 ř. z. Takové věcné právo vzniká teprve vkladem zástavního práva (§ 451 obč. zák.) anebo záznamem, který později bude spraven (§ 453 obč. zák.). To však neznamená, že by součásti knihovního tělesa, na kterém je zapsána poznámka pořadí, mohly býti bez závad odepsány bez souhlasu toho, kdo může předložiti výměr povolující dotčenou poznámku. Vždyť kdyby vlastník nemovitosti mohl i po odevzdání výměru věřiteli libovolně s nemovitostí nakládati a rozhodnouti o tom, pro jakou část knihovního tělesa má nadále poznámka platiti, byl by zmařen účel poznámky, totiž opatřiti věřiteli knihovní zajištění v poznamenaném pořadí i pro případ zcizení nemovitosti (§ 56, odst. 2, knih. zák.). S poznámkou po jejím zápisu může v zákonné lhůtě nakládati (§§ 56 a 52 knih. zák.) a ji tedy také co do obsahu omeziti jen ten, kdo může předložiti vyhotovení výměru. Bez předložení výměru nemohla proto býti část knihovního tělesa odepsána bez přenesení poznámky pořadí, jak o to žádají stěžovatelé. Rozhodnutí č. 10288 Sb. n. s., jehož se stěžovatelé dovolávají, se na souzený případ nehodí, neboť tam šlo jen o to, zda nabyvatelé pozemků, na kterých byla poznámka pořadí a které byly pravoplatně bez závad odepsány, měli zkoumati, zda byly pozemky odepsány právem či nikoliv.

Citace:

č. 16178. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19/1, s. 808-809.