NPD documents search: Váž. tr., 16 (1934)

Čís. 5130.

Nepravdivé údaje v žádosti o podporu z dobročinnosti nejsou »lstivým předstíráním« ve smyslu § 197 tr. zák., předpokládá-li povolení podpory podle platných předpisů nebo podle pravidelného postupu předchozí vyšetřování obsahu žádosti.
(Rozh. ze dne 16. listopadu 1934, Zm I 782/34.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl v neveřejném zasedání zmateční stížnosti obžalovaného do rozsudku krajského soudu v České Lípě ze dne 15. května 1934, pokud jím byl uznán vinným přestupkem' nedokonaného podvodu podle §§ 8, 461 tr. zák., zrušil napadený rozsudek v tomto výroku jako zmatečný a věc vrátil soudu prvé stolice, by ji v rozsahu zrušení znovu projednal a rozhodl.
Z důvodů:
Důvodně poukazuje stížnost s hlediska zmatku čís. 9 a) § 281 tr. ř. k tomu, že skutečnosti rozsudkem zjištěné ještě nenaplňují pojem lstivého předstírání po rozumu § 197 tr. zák., neboť podle ustálené judikatury vyžaduje, tento pojem chování pachatelovo, jež čelí k oklamání jiného nebo k využívání jeho omylu a je též podle okolností konkrétního případu způsobilým oklamati (sb. n. s. čís. 2375, 2620).
Třebaže nelze pochybovati, že i lstivé vylákání podpor z dobročinnosti může naplniti skutkovou podstatu podvodu, záleží přece v souzeném případě, kde šlo o nepravdivé tvrzení stěžovatelovo v podání na kancelář pana presidenta republiky, řešení otázky, je-li tu opodstatněn zákonný znak lstivého předstírání a jednání, na tom, zda se podpory, o něž jde, udělují též bez jakéhokoli šetření, či zda podle platných předpisů, pokud se týče podle pravidelného postupu má povolení podpory za předpoklad předchozí vyšetřování obsahu dotčeného podání. V druhém případě nebylo by podle toho, co předesláno, lze mluviti o lstivém předstírání.
Protože nalézací soud nezkoumal skutkový děj s tohoto hlediska
a napadený rozsudek ani neobsahuje zjištění, podle nichž by bylo zrušovacímu soudu lze tuto' otázku řešiti, bylo zmateční stížnosti za předpokladů § 5 zákona čís. 3/78 ř. zák. hned pří neveřejné poradě vyhověti a uznati jak se stalo.
K tomu se ještě podotýká, že bude v novém řízení s hlediska zákonného znaku úmyslu poškoditi na nalézacím soudě, by, hledě i k údajům zmateční stížnosti, zkoumal a uvažoval, nebyla-li přes jistý nesoulad mezi obsahem podání a skutečností opravdová majetková situace obžalovaného přece taková, že mohla ať skutečně neb' aspoň podle předpokladu obžalovaného ospravedlniti udělení podpory, jíž se obžalovaný ve svém podání domáhal.

Citace:

Čís. 5130. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1935, svazek/ročník 16, s. 430-431.