NPD documents search: Boh. adm., 10 (1928), sv. 1

Č. 7305.

Školství: * Ke stabilisaci zatímní pobočky v definitivní podle § 6, odst. 2. věty druhé zák. č. 226/22 je třeba, aby tato pobočka trvala za účinnosti cit. zák. po 3 roky po sobě jdoucí a aby byly splněny i ostatní zákonné podmínky.
(Nález ze dne 29. května 1928 č. 14494.)
Prejudikatura: Boh. A 7125/28.
Věc: Místní školní rada ve F. (adv. Dr. Bedř. Mautner z Prahy) proti ministerstvu školství a národní osvěty stran proměny zatímní pobočky v definitivní.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Výnosem z 5. listopadu 1925 nevyhověla zšr v Praze, vyslechnuvši zsv, žádosti mšr-y ve F. o proměnu zatímní pobočky při druhé třídě občanské školy chlapecké tamže v definitivní.
Odvolání mšr-y bylo nař. rozhodnutím zamítnuto.
O stížnosti uvážil nss takto:
Jádrem sporu je otázka, za jakých podmínek je školský úřad povinen proměniti za účinnosti zák. č. 226/22 zatímní pobočku, zřízenou při některé postupné třídě občanské školy, v definitivní. Zda podmínkou tou je prostá existence pobočky té po dobu 3 let beze zřetele k tomu, jaký počet žactva vykazovala v době té příslušná třída kmenová, či sluší-li stabilisaci tu provésti jen tehdy, trvala-li pobočka ta za účinnosti zák. č. 226/22 po tři školní roky při třídě, jejíž frekvenční číslo přestoupilo v každém z uvedených let maximální počet dítek stanovený v § 6. odst. 1. cit. zák. Otázkou tou zabýval se nss v zásadě již v nál. Boh. A 7125/28, kde vysloven právní názor, že jest proměniti podle § 6. odst. 2. věty 2. zák. č. 226/22 zatímní pobočku na škole občanské v def. jen tehdy, byla-li obnovována po 3 školní roky po sobě jdoucí při třídě postupné, v níž počet dítek přestoupil maximální číslo v odst. 1. cit. paragrafu stanovené, jakož i že předpis §11. odst. 5 a § 12. odst. 1. vl. nař. č. 64, 25 o podmínkách proměny zatímních poboček v definitivní neodporuje ustanovení § 6. odst. 2. zák. cit.
Jak mezi stranami nesporno, nepřesahoval počet dítek v 2. třídě občanské škole chlapecké ve F. ve šk. roce 1924/1925 čísla 80 a nebyl tedy splněn v letech 1922/23 až 1924/25 zákonný předpoklad pro proměnu zatímní pobočky při třídě té zřízené v definitivní.
Na tom nemůže nic změniti ani výtka stížnosti, která zastává názor, že shora řečené tříletí nemusí spadati do doby po účinnosti zák. č. 226/22 Sb. a že proto měl žal. úřad vzíti zřetel k tomu, že pobočka při 2. třídě obč. školy chlap. ve F. trvala již před 21. srpnem 1922 a že bylo v tuto dobu dáno již 3 leté trvání její. Vysvítá již z nál. shora citovaného, že je ode dne účinnosti zák. č. 226/22 rozhodným pro otázku stabilisace zatímních poboček právní stav, jaký vytvořil zákon tento a že tudíž mohou býti proměněny ze zatímních poboček, které již existovaly v době účinnosti zákona toho jen ty v definitivní, jichž další trvání je odůvodněno tím, že počet žactva v kmenové třídě převyšoval za účinnosti zák. č. 226/22 po tři léta maximální číslo určené §em 6. odst. 1. zák. cit.
Že tomu tak, vysvítá i z úvahy, že zákonem tím nahrazeny byly dosavadní předpisy o maximálně přípustném počtu žactva v jedné třídě a o organisaci tříd s ním souvislé normami novými a že zákon ten nemá žádného přechodného ustanovení o tom, že by pro proměnu zatímních poboček, jež existovaly již v době účinnosti jeho, platiti měly jiné předpoklady, než o kterých je řeč v § 6. odst. 2.
Neporušil proto žal. úřad zákon, přihlížel-li toliko k počtu dítek v posledních třech letech a je opačný názor stížnosti mylný.

Citace:

č. 7305. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 728-729.