Čís. 5841.

Zmateční stížnost do usnesení nalézacího soudu, jímž bylo trestní řízení podle § 46, odst. 3 a § 259, odst. 2 tr. ř. zastaveno, je pokládati za stížnost, o níž rozhodne sborový soud druhé stolice.
(Rozh ze dne 9. března 1937, Zm II 62/37.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací usnesl se o zmateční stížnosti, správně stížnosti soukromého žalobce do usnesení krajského soudu, jímž bylo podle § 46, odst. 3, § 259, čís. 2 tr. ř. zastaveno trestní řízení pro přečin podle § 27 zákona čís. 111/1927 Sb. z. a n. (proti nekalé soutěži), takto: O stížnosti, nesprávně označené jako »zmateční stížnost«, rozhodne vrchní soud, jemuž se spisy za tím účelem postupují.
Důvody:
Soukromý žalobce napadá uvedené usnesení, jímž bylo zastaveno trestní řízení podle § 46, odst. 3, a § 259, odst. 2 tr. ř., zmateční stížností, po případě stížností; zmateční stížností proto, že prý napadené rozhodnutí mělo býti vydáno ve formě rozsudku; leč stěžovatel přehlíží, že § 4 zákona ze dne 18. prosince 1931, čís. 209 Sb. z. a n., bylo původní ustanovení § 259, čís. 2 tr. ř. zrušeno, další čís. 3 tohoto paragrafu změněno v čís. 2 a připojen další odstavec, podle něhož předseda, upustil-li žalobce po zahájení hlavního přelíčení od žaloby dříve než se sborový soud odebéře k usnášení o rozsudku, má trestní řízení zastaviti usnesením. Jelikož podle § 280 tr. ř. zmateční stížnosti lze užiti jen proti rozsudkům sborových soudů a cit. zák. ze dne 18. prosince 1931, čís. 209 Sb. z. a n. neurčuje opravného prostředku proti uvedenému usnesení, jímž bylo trestní řízení zastaveno, je zmateční stížnost soukromého žalobce pokládati za stížnost, o níž rozhodne sborový soud druhé stolice, tudíž vrchní soud.

Citace:

č. 5841. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1937, svazek/ročník 19, s. 130-130.