Čís. 6473.


K nedostatku formy notářského spisu dlužno hleděti z úřadu.

(Rozh. ze dne 11. listopadu 1926, Rv II 273/26.)
Žalobce domáhal se na své manželce zaplacení 5000 Kč. Procesní soud prvé stolice žalobu zamítl, odvolací soud napadený rozsudek potvrdil, maje za to, že vzhledem ke skutkovému přednesu žalobcovu šlo o zápůjčku mezi manželi, vyžadující formy notářského spisu, ku kteréžto náležitosti dlužno přihlédnouti z úřadu.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Odvolací soud vykládá správně žalobcův přednes v prvé stolici, maje za to, že se žalobce domáhá žalobou vrácení zápůjčky 5000 Kč, poskytnuté žalované. Jestli tomu tak, byl odvolací soud nejen oprávněn, nýbrž povinen, by z úřední moci hleděl k nedostatku notářského spisu. Porušení předpisů § 1 zákona ze dne 25. července 1871, čís. 76 ř. zák., které jsou velícího rázu, platí všude a vždy a jsou odňaty libovůli stran (viz druhou větu §u 883 obč. zák.), má v zápětí absolutní neplatnost smlouvy. (Viz Dr. Schey die Obligationsverhältnisse der österr. allgem. Privatrechtes 1890 I. sv. str. 89, Horaz Krasnopolski, Oesterr. Obligationenrecht 1910 str. 348 a rozh. býv. nejvyššího soudu ve Vídni Glaser-Unger N. F. č. 1252, 1790, 2429, 3357). Nejvyšší soud nemá příčiny uchýliti se od této ustálené judikatury bývalého nejvyššího soudu ve Vídni. Okolnost, že žalovaná v tomto případě v prvé stolici neuplatňovala nedostatku notářského spisu, nemá tedy významu.
Citace:
č. 6473. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 622-623.