NPD documents search: Váž. tr., 14 (1932)

Čís. 4499.

Ustanovení § 250 tr. zák. lze použíti jen pro okolnosti přitěžující (§ 265 posl. odst. tr. zák.).
Jde o zmatek čís. 11 § 281 tr. ř. (vykročením z trestní moci), zostřil-li soud trest podle prvé sazby § 337 tr. zák., ač tu nebylo okolností přitěžujících, a použito jen § 266 tr. zák., nikoli § 260 b) tr. zák.
(Rozh. ze dne 18. října 1932, Zm I 580/31.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Chebu ze dne 9. března. 1931, jímž byl stěžovatel uznán vinným přečinem proti bezpečnosti života podle §§ 335, 337 tr. zák., zamítl, pokud napadla výrok o vině. Vyhověl jí však, pokud napadla výrok o trestu a výrok ten zrušil, pokud uznal na zostření uloženého trestu jedním postem měsíčně. Jinak zůstal výrok nedotčen. V otázce, o niž tu jde, uvedl v
důvodech:
Na přečin nedbalého těžkého uškození na těle, jímž byl stěžovatel uznán vinným, je v § 337 tr. zák. stanoven trest tuhého vězení od šesti měsíců až do dvou let bez zostření. Arciť lze podle prvé věty § 250 tr. zák. trest ten zostřiti; než ustanovení § 250 tr. zák. má se, jak plyne z poslední věty § 265 tr. zák., použíti jen pro okolnosti přitěžující. Toho předpokladu tu není. Uvádějíť rozhodovací důvody výslovně, že přitěžujícím nebylo shledáno nic, a toto stanovisko rozsudku je správné, an význam zvláště nebezpečných okolností, jež by jinak mohly opodstatniti přitěžující okolnost uvedenou v § 263 c) tr. zák., je vyčerpán podřaděním skutku pod ustanovení § 337 tr. zák. a jinak nejsou rozsudkem zjištěny skutečnosti s hlediska § 263 tr. zák. závažné. Rozsudek nepoužil ani práva zaměňovacího podle § 260 b) tr. zák., opravňujícího nebo třeba zavazujícího ke zostření trestu, nýbrž jen práva zmírňovacího podle § 266 tr. zák., který takové oprávnění soudu nepropůjčuje. Zostřil-li soud přes to v napadeném rozsudku trest stěžovateli uložený jedním postem měsíčně, vykročil tím ze své moci trestní a zatížil — jak stížnost právem vytýká — rozsudek zmatkem uvedeným v § 281 čís. 11 tr. ř. Proto bylo v tomto směru stížnosti vyhověti a uznati, jak se stalo.

Citace:

Čís. 4499. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1933, svazek/ročník 14, s. 250-251.