NPD documents search: Váž. civ., 13 (1931), sv. 1

Č. 10.554.

Stavební právo. — Dávka z nájemného: * Stavební úřad není příslušný rozhodovati způsobem autoritativním o tom, kdy byla určitá stavba ve smyslu § 49 zák. č. 44/27 dokončena a je-li tedy dán tento předpoklad pro osvobození stavby od obecních dávek podle § 51 cit. zák.
(Nález ze dne 18. května 1933 č. 9023.)
Prejudikatura: srov. Boh. F 6438/32 a fin. nál. z 13. dubna 1933 č. 6586, dosud neotištěný.
Věc: Josef L. a spol. v Bratislavě (adv. Dr. Jos. Endler z Bratislavy) proti zemskému úřadu v Bratislavě (adv. Dr. Vladimír Krno z Bratislavy) o potvrzení o dokončení stavby.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Výměrem měst. notářského úřadu v Bratislavě jako stav. úřadu I. stolice z 26. dubna 1926 bylo st-lům k jejich žádosti na základě § 60 měst. stav. statutu a dále ve smyslu § 11 zák. čl. XIX: 1875 uděleno částečné povolení k používání jednoposchoďové kavárny (mimo místnosti sklepní), pro niž jim bylo uděleno stav. povolení usnesením téhož úřadu č. 39515/stav. I. z r. 1925. Když pak usnesením zastupitelského sboru města Bratislavy č. 212/41813/28 byla st-lům z uvedené budovy předepsána dávka z nájemného, a k jejich odvolání, v němž dovozovali osvobození stavby té od uvedené dávky ve smyslu § 49 a násl. zák. č. 44/27, byl v řízení rekursním prostřednictvím stav. úřadu vyslechnut stavitel stavby, jenž potvrdil, že poslední práce stavební byly skončeny až v r. 1926, požádali st-lé dvěma podáními z 8. května 1930 stav. úřad bratislavský, aby svůj shora zmíněný kolaudační výměr z 26. dubna 1926 zrušil a vydal výměr nový, v němž by bylo uvedeno, že jejich novostavba byla ve skutečnosti dokončena až v r. 1926, a aby jim o tom dal úřední potvrzení.
49* K této žádosti městský notářský úřad jako stav. úřad I. stolice výměrem ze 4. června 1930 prohlásil, že doplňuje svůj výměr z 26. dubna 1926 tím, že stavba budovy mimo místnosti suterénní (bar) byla úplně dokončena 1. května 1926; úprava suterénu na bar byla skončena 1. října 1926. — K odvolání městské obce žal. úřad nař. rozhodnutím napadnutý výměr zrušil a úřadu I. stolice uložil, aby k žádosti st-lů ohledně dokončení stavby vydal podle skutkového stavu nový, specialisovaný výměr, pokud se týče osvědčení (svědectvo).
Jednaje o stížnosti do rozhodnutí toho podané vycházel nss z těchto úvah:
Jak z vylíčeného děje patrno, vydal stav. úřad I. stolice výrok, že novostavba st-lů byla dokončena v r. 1926, jako doplněk a část svého úředního kolaudačního výměru z 26. dubna 1926. Že nešlo tu o nějaké pouhé konstatování, odůvodnění nebo úřední osvědčení okolností čistě faktických, nýbrž o judikátní výrok, t. j. rozhodnutí, že náležitosti, jichž je třeba, aby byl dán právní pojem dokončené stavby ve smyslu zák. č. 44/27, byly splněny teprve v r. 1926 a nikoli snad již v době předchozí, podává se jednak z toho, že týž stav. úřad již před podáním žádosti z 8. května 1930 byl zem. úřadem bratislavským dožádán, aby aby výslechem stavitele novostavby zjistil, kdy byla tato stavba ukončena, a aby to zjistil za tím účelem, aby mohlo býti vyřízeno odvolání st-lů proti předpisu obecní dávky z nájemného, že výslech ten také provedl u vědomí, že je určen k účelům dávkovým, jak je patrno z obsahu protokolu z 25. března 1930, dále z toho, že svůj výměr vydal na žádost st-lů z 8. května 1930, kde se na výslech právě uvedený výslovně poukazuje, a konečně i z toho, že neomezil se na to, aby vydal st-lům nějaké vyřízení, jež bylo by formálně označeno jako pouhé osvědčení nebo podobně, nýbrž uznal za nutné vydati svůj výrok jako doplněk dříve již vydaného výměru kolaudačního, tedy výměru majícího nepochybně povahu autoritativního správního aktu stav. úřadu. Takto pojal výměr ten také žal. úřad, a na odvolání obce, která byla interesována na věci jako percipientka obecních dávek, přezkoumával jako vyšší stolice stavební výměr stav. úřadu I. stolice ve věci a z důvodů věcných jej zrušil, nařídiv zároveň vydání rozhodnutí nového. Nař. rozhodnutí jeví se tedy jako judikátní výrok vyšší stolice stavební o tom, zda resp. kdy jest ohledně stavby st-lů pokládati za splněný požadavek dokončení stavby jako předpokladu pro osvobození stavby od obecních dávek podle §§ 51 a 49 zák. č. 44/27.
Nss musil nejprve z úřední moci zkoumati, byl-li žal. úřad ve své funkci vyššího stav. úřadu kompetentní k výroku, který učinil.
Dokončení stavby je jedním z předpokladů osvobození stavby od obecních dávek podle §§ 51 a 49 zák. č. 44/27. Otázka, je-li předpoklad ten splněn, tvoří součást kognice o povinnosti dávkové a může tedy o ní rozhodovati principielně jen úřad, jemuž přísluší rozhodovati o dávkové povinnosti. Ten je povolán zkoumati, kdy je stavba ve smyslu zák. č. 44/27 dokončena, tedy vymeziti si právní pojem dokončení stavby ve smyslu tohoto zákonného ustanovení a zjistiti, zda tato zákonná skutková podstata je in concreto dána. Stav. úřadu bylo by možno přiznati kompetenci, aby o této otázce rozhodoval s účinkem závazným pro úřad dávkový jenom, kdyby tu byla positivní norma, která by tuto součást kognice o povinnosti dávkové výslovně vyjímala z rozhodovací pravomoci úřadu dávkového a přikazovala ji do kompetence úřadu stavebního. Takové normy však není.
Jiná jest ovšem otázka, jakým způsobem si dávkový úřad, povolaný rozhodovati o tom, je-li dána skutková podstata osvobození od dávek, zjistí, zda je tu »dokončení stavby« jako součást této skutkové podstaty. Touto otázkou nebylo třeba v daném případě se zabývati. Jestliže tedy žal. úřad jako vyšší stolice stavební výměr měst. notářského úřadu věcně přezkoumával, místo aby jej pro nepříslušnost zrušil, překročil meze své kompetence a proto slušelo rozhodnutí jeho zrušiti pro nezákonnost.

Citace:

Č. 10554. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr., V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/1, s. 999-1001.