NPD documents search: Váž. civ., 13 (1931), sv. 2

Čís. 14575.

Útraty odvolacího řízení nelze podřaditi pod útraty směnečného platebního příkazu, jenž by byl titulem podle § 1 čís. 2 ex. ř. za podmínek § 371 čís. 2 ex. ř. pro povolení zajišťovací exekuce.
(Rozh. ze dne 2. října 1935, R I 789/35.)
Prvý soud povolil podle § 371 čís. 2 ex. ř. zajišťovací exekucí k zajištění útrat prvé a druhé stolice. Rekursní soud návrh na povolení zajišťovací exekuce k zajištění útrat druhé stolice zamítl.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu. Důvody:
Rekurent přiznává správnost názoru rekursního soudu, že v příčině útrat odvolacího řízení není tu souhlasnosti rozsudků obou stolic při potvrzení rozsudku prvé stolice, a není tedy dán zákonný podklad pro povolení zajišťovací exekuce též pro tyto útraty (§ 371 čís. 1 ex. ř.), ale má za to, že zajišťovací exekuce měla býti povolena v souzeném případě též pro odvolací útraty, poněvadž potvrzením rozsudku prvé stolice zůstal směnečný platební příkaz v platnosti, a útraty odvolacího řízení jsou příslušenstvím směnečné pohledávky, a lze tudíž podle § 371 čís. 2 ex. ř. povoliti zajišťovací exekuci, byly-li proti směnečnému platebnímu příkazu podány námitky. Avšak útraty odvolacího řízení nevzešly u příležitosti vydání směnečného platebního příkazu, nýbrž až za řízení o směnečných námitkách a jsou útratami sporu. Nelze je proto podřadit! pod útraty směnečného platebního příkazu, jež by byly titulem dle § 1 čís. 2 ex. ř. za podmínek § 371 čís. 2 ex. ř. pro povolení zajišťovací exekuce; tento předpis, jsa výjimečný, nedopouští extensivního výkladu, jaký mu dává rekurent, nehledíc ani k tomu, že doslov předpisu § 371 čís. 1 ex. ř. nerozeznává, zda potvrzující rozsudek byl vydán ve sporu směnečném o námitkách či v jinakém sporu.

Citace:

Čís. 14575.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17, s. 645-646.