Čís. 6171.Okresní silniční výbory na Moravě nejsou »stranou« ve smyslu §u 3 zákona ze dne 23. května 1883, čís. 82 ř. zák. O odpomoc proti liknavosti veřejných korporací, v jichž vlastnictví jsou silniční objekty, jest zakročiti knihovnímu soudu u příslušného nadřízeného orgánu.(Rozh. ze dne 7. července 1926, R II 200/26.)Okresní soud v T. na Moravě uložil silničnímu výboru okresu T. na Moravě pořádkovou pokutu pro nedodržení lhůty ku zavedení knihovního pořádku ohledně silnice. Rekursní soud k rekursu silničního výboru okresu T. napadené usnesení potvrdil. Nejvyšší soud změnil usnesení nižších soudů v ten rozum, že s uložení pořádkové pokuty schází.Důvody:Dle §u 11 zákona o zakládání a udržování veřejných neerárních silnic a cest ze dne 30. listopadu 1877, čís. 38 z. zák. pro Moravu náleží zakládání a udržování okresních silnic okresním konkurencím. Silniční konkurenční okresy mají pak stejnou rozlohu jako obvody okresních soudů, dle §u 26 téhož zákona jest pro každý silniční konkurenční okres zřízen t. zv. okresní silniční výbor. Tento výbor není samostatnou právnickou osobností, nýbrž pouhým usnášejícím se a dozorčím orgánem a jest jej rozeznávati od oné veřejnoprávní korporace, do jejíž vlastnictví patří okresní silnice. Proto okresní silniční výbory nemohou býti »stranou« po rozumu §u 3 zákona ze dne 23. května 1883, čís. 82 ř. zák., kterou při liknavosti lze způsobem tamže uvedeným, t. j. pohrůžkami a ukládáním pokut poháněti k zavedení knihovního pořádku. Ohledně veřejnoprávních korporací, v jichž vlastnictví jsou silniční objekty (srv. rozhod. čís. 836 a 2288 sb. n. s.), jest pak správným postup ten, že knihovní soud zakročí o odpomoc proti jejich liknavosti u příslušného nadřízeného orgánu. Mimochodem se podotýká, že není zjištěno, zda jde ο okresní silnice prvé či druhé třídy a zda též příslušná obec jest dle čl. V. zákona ze dne 7. února 1886, č. 20 z. zák. pro Moravu povinna k výkupu pozemků a tudíž i k zavedení knihovního pořádku. Jsou tedy usnesení nižších stolic, ukládající pokutu okresnímu silničnímu výboru v T. po rozumu §u 16 nesporného patentu zřejmě nezákonná, i bylo proto dovolacímu rekursu vyhověti.